Autor: Martin Rejman

Příspěvek

přednesený na Sněmu D.O.S.T. 5. listopadu 2011 v Emauzském klášteře v Praze

Vážené dámy, vážení pánové,

organizátoři  tohoto Sněmu,  konaného při příležitosti  5. výročí vzniku občanské iniciativy D.O.S.T., mne pozvali, abych zde vystoupil jménem Konzervativní strany.  Za danou příležitost jsem rád a děkuji za ni i proto, že jsem signatářem Manifestu D.O.S.T. a budu tedy mluvit především za sebe. Mediální kampaň proti D.O.S.T., která jej a jeho signatáře označuje za xenofobní nacionalisty, radikální pravičáky a antisemity mi samozřejmě vadí. Jsem vlastenec, ale ne  xenofobní nacionalista, a už vůbec nejsem antisemita a prosím, aby se vedení D.O.S.T.  jasně distancovalo od projevů , které by mohly k podobným nařčením ze strany liberálů a jimi ovládaných médií a vést.

Konzervativní strana je ve svém programu a v mnoha svých veřejně publikovaných článcích, tiskových zprávách a jiných vyjádřeních v souladu s Manifestem D.O.S.T.  i s prohlášením signatářů ze 7. listopadu 2007, respektive Manifest D.O.S.T. je v souladu s postoji a názory Konzervativní strany. Jak by ne, vždyť jsme konzervativní, tedy pravicovou stranou, hlásící se k hodnotám a tradicím západní, židovsko-křesťanské civilizace. Jsme přesvědčeni, že zločinné levicové ideologie 20. století - nacionální socializmus a komunizmus - potlačovaly lidskou přirozenost, důstojnost a svobodu a že jejich pozůstatky tyto hodnoty, spolu s islamizmem, ohrožují i nyní v 21. století.

Jsme členy Evropské unie, ale buďme Evropskou unií svobodných, suverénních států, nesvazovaných tisíci nesmyslných příkazů a zákazů bruselských levicových technokratů, bažících po unifikaci všeho, od žárovek po daně, ale zejména po stvoření jakéhosi univerzálního evroobčana, neschopného vlastního úsudku, svobodného myšlení a konání, zavrhujícího svoji identitu, rodinu, rasu, zem.  Odmítněme Evropskou unii, potlačující svými nesmyslnými sociálními programy, demotivujícími dotacemi a přerozdělováním osobní

iniciativu a hrdost a vedoucí Evropu k postupné bídě a zaostalosti.  Zavrhněme multikulturní Evropskou unii, která brání a preferuje všemožné cizí kultury, ale potlačuje náboženské, kulturní a civilizační hodnoty naše. Braňme se Evropské unii politické korektnosti, neschopnou pojmenovávat jevy správnými, pravdivými jmény. Vytýkejme Evropské unii neschopnost - nebo neochotu - bránit se nám nepřátelským hodnotám, nám nepřátelským ideologiím a náboženství, které nám hrozí zničením; zde mám na mysli islamizmus.

Dámy a pánové, před několika dny jsme si připomněli vznik Československé republiky 28. října 1918. Z projevu, který při té příležitosti přednesl president Václav Klaus, na mne zapůsobily tyto věty, dovolte mi citovat: „...I dnes je třeba se učit z historie, z tradic, ze zkušeností a z generacemi ověřených vzorců chování. I nyní, nebo spíše právě nyní, je třeba vědět, že pýcha našeho rozumu potřebuje vědomí jistého rámce, v němž se smíme pohybovat, a že vykročit mimo něj je riskantní a nebezpečné..." A dále: „...Je na nás starších, abychom v našich dětech a vnucích udržovali povědomí o tom, jak snadno lze svobodu a možnost smysluplného života ztratit a jak obtížně se jednou ztracená svoboda a demokratické uspořádání společnosti vrací zpět. Prožitek dlouhých desetiletí života v komunistickém typu nesvobody naši citlivost v těchto věcech posiluje a motivuje nás hledat systém, řád, obsah věcí, nejen vyprázdněnou formu.".

Je potěšitelné, že pan president u příležitosti státního svátku 28. října vyznamenal vysokými vyznamenáními osobnosti, které bojovali se zbraní v ruce proti nacistické okupační mocnosti a které byly po nástupu komunizmu vězněny v komunistických žalářích.  Bylo by potěšitelné, kdyby konečně byli vyznamenáni i ti, kteří proti zločinnému komunistickému režimu bojovali se zbraní v ruce, členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů, z nichž loni zemřelý Milan Paumer byl váženým členem Konzervativní strany.

Za několik dní, 17. listopadu, nás čeká 22. výročí revoluce, jíž říkáme sametová. A opravdu, vůdcové revoluce, a především president Václav Havel, dovolili, snad z naivity, snad ze zbabělosti nebo osobního prospěchu, aby se komunisté sametově zbavili své politické moci, ale i odpovědnosti, aby se sametově zmocnili moci hospodářské a nyní se opět pomalu, a jak jinak, než sametově, ucházeli o moc politickou. Je na nás, aby se jim to nepodařilo. Neboť opravdu: svobodu a možnost smysluplného života lze snadno ztratit, ale obtížně získat zpět.

Dovolte, abych popřál Sněmu D.O.S.T. svobodné, smysluplné jednání.

Děkuju vám za pozornost.

Martin Rejman

člen Generální rady Konzervativní strany,

signatář Manifestu D.O.S.T.