PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

12.12.2001
Kategorie: Právo

Autor: Stanislav Balík, Jan Kubalčík

Kritické poznámky k textu "Volební zákon - shrnutí"

Diskuse


Stanislav Balík (S.B.):

Nic tak dramatického a nedemokratického se nestalo (schválení 5% uzavírací klauzule pro komunální volby Parlamentem ČR - pozn. edit.). Např. v Německu se lze ve dvou ze spolkových zemí s pětiprocentní uzavírací klauzulí setkat. Lze se také setkat s uzavřenými listinami - tzn. nemožnosti preferenčního hlasování.

 

Jan Kubalčík (J.K.):

Německo na rozdíl od nás prošlo vývojem, kterým se k tomu dopracovalo (podobně jako Angličané k systému dvou stran). My na to podle mne nejsme zdaleka zralí - jedná se o účelový krok, takto se bude "snadněji vládnout" už i na komunální úrovni. Nejsou to z mé strany "jen" kyselé hrozny, i když samozřejmě jde i o to, že šance Konzervativní strany (už tak malé) se tímto ještě snižují... Stačí si však poslechnout několik bývalých i současných brněnských zastupitelů (různé politické příslušnosti, případně nestraníků) a zjistíš, co se ve skutečnosti děje (v malých obcích je samozřejmě situace jiná...) - "velké" strany nechtějí diskusi, chtějí bez překážek rozhodovat, přidělovat... a ti malí, zvláště je-li mezi nimi nedej Bože někdo, u něhož se snoubí poctivost a přemýšlivost, což se občas kupodivu stává, jim v tom zatraceně překáží - samozřejmě, že jej tak jako tak přehlasují, ale co kdyby křičel a někdo to uslyšel...

 

S.B.:

S Tvým článkem nemohu souhlasit - a teď budu psát o obcích, protože mi to je v současnosti nejbližší. 5% klauzule neumlčuje minoritní názory, pouze umlčuje ty, jež nemají patřičné zastoupení a reprezentaci. A představovat minimálně pět procent obce či společnosti není nějak moc. Ano, tato klauzule by neměla být v zemích nějakým způsobem roztříštěných. Ale ČR roztříštěna není - ani národnostně (od roku 45), ani nábožensky (těch 5 - 10% praktikujících věřících skutečně neznamená výraznou polarizaci společnosti), ani co se týká vztahu centrum - periferie, či město - venkov. A obce - ty jsou v těchto ohledech homogenní víc než celá společnost.

Co se týče Německa - oni k tomu nedospěli. Oni tento systém nastolili hned po válce, ba naopak - teď od něj spíše couvají, přesto někde zůstává. Snaží se, aby občané mohli co nejvíce participovat, ovšem jak se jim to se snažením o posílení participace daří, o tom svědčí minimálně zajímavý fakt - mezi dvěma komunálními volbami (cca 1994 a 1999) klesl počet zúčastněných voličů cca o 15-20%, mnohde nyní činí jen 45%, ačkoli to před změnami bylo i 70%.

 

J.K.:

Vycházím zejména ze zkušenosti z velkých obcích, u nichž je (ne)homogenita v zásadě stejná jako v celém státě. A druhá věc - strach z propadnutí hlasu zkresluje výsledek voleb - jde o sebenaplňující se proroctví svého druhu... Jsem přesvědčen, že u nás to bude znamenat zhoubu. Obecní majetky jsou mnohdy tím posledním, co zbývá rozkrást...

 

S.B.:

Píšeš, že většinová volba nemá v našich zemích žádnou tradici a přirovnáváš to k anglosaskému školství a našemu školství vyrostlému z rakousko-uherského systému. Postavit tyhle dvě věci vedle sebe nejde.Od roku 1873 do roku 1911 (1913) se v Rakousko-Uhersku volilo prostým většinovým způsobem, právě jako v Anglii! Ano, nejdříve to bylo jen v kuriích, ale minimálně od roku 1894, kdy byla zavedena pátá všeobecná kurie a pak od 1907 (všeobecné rovné právo) to je součástí naší tradice. A kdybychom tam započítali dobu od roku 1873 (což lze), tak je ta tradice delší, než tradice poměrná.

Na otázku, proč "něco měnit" Ti briskně odpovím - protože to nefunguje. To, že v roce 1992 to náhodou vyšlo a vznikla akceschopná vláda, byla možná jenom shoda náhod (nevolilo se do Poslanecké sněmovny, ale do ČNR, což bylo považováno za tzv. druhou volbu atd.) Následně dvoje volby dopadly jak dopadly. A ve většinové, neroztříštěné společnosti se doporučuje mít především akceschopnou vládu, která je upřednostněna před principem reprezentativity. A kde je společnost roztříštěna, tam je tomu naopak.

A co se týče literatury, vhodnější než Klíma (ten je dobrý na konkrétní volební systémy) je k základním teoretickým otázkám vhodný Novák, Miroslav: Systémy politických stran.

Irský systém jednoho přenosného hlasu je pěkný, mně se taky líbí. Mnozí jej hodnotí jako jediný skutečně většinový. Jenomže klíčový problém je ve velikosti těch obvodů. Právě proto, že se tam volí 3 - 5 poslanců, tak minimální bariéra pro vstup je 20% v určitém obvodu. To je v rozporu s Tvými argumenty pro odbourání uzavírací klauzule. V takovém systému (podobně jako v britském) má šanci uspět malá strana tehdy, má-li územně koncentrovanou podporu. Proto např. ve VB třetí liberálové získávají 20 - 25% HLASŮ, ale mnohdy jenom 5% MANDÁTŮ. A naopak welšští nacionalisté ačkoli mají mizivý počet hlasů, dokáží ho proměnit v několik mandátů.

 

J.K.:

S těmi počty je to samozřejmě tak (ale mám však silný pocit, že ta irská bariéra je - i ta relativní, nejen ta absolutní - více méně pohyblivá...), ale já si dokážu představit fungování tohoto systému i v cca 20 mandátových obvodech a považoval bych to za technicky možné i rozumné...

Vrátím-li se na okamžik k (ne)roztříštěnosti společnosti - já tady přece jenom jakousi diversifikaci vidím a to (s trochou básnické licence) na tri skupiny:

  1. ti, kteří buď sami (ex)bolševici jsou nebo z nevyrovnání se s minulostí tak či onak profitují (i když tato vazba může být dnes již naprosto nepřímá a "neviditelná");
  2. ti, kterým je to jedno;
  3. ti, kteří by konečně rádi začali s čistým stolem...

Těch posledních je velmi málo. O pravdivosti výroku však nerozhoduje počet hrdel, která jej hlásají. Myslím, že všechny Tvé správné vývody musí doznat jistých korekcí tváří v tvář nenormálnostem celého našeho systému (např. existence KSČM...). Jestliže se politické spektrum uzavře, což by se u nás samozřejmě s případným většinovým systémem stalo (stačí se podívat na Senát), tak nejen že zkostnatí ve šťárání se ve vlastních nesmyslech a kotrmelcích typu Opoziční smlouva, Čtyřkoalice (čímž se z politiky naprosto vytlačuje střet ideí...), ale bude to ještě horší o to, ze stávající "velcí" se budou ještě méně než nyní obávat případné konkurence - a to na trhu není nikdy dobře...

 

S.B.:

S tím členěním společnosti máš pravdu. Jenomže co s tím? Volební systém to rozhodně nevyřeší...

A k těm obvodům takový podotek - i při tom navrhovaném 20 mandátovém obvodu by stále platila hranice cca 5%, kterou navrhuješ zrušit. Většinový systém, aťděláš, co děláš prostě směřuje k vyšší akceschopnosti vlády, kdežto poměrný k větší reprezentativnosti.

 

J.K.:

Jistě, ale když k tomu přidáš tu možnost preferencí napříč kandidátními listinami (čemuž se parlamentní strany brání seč mohou...), tak z toho máš docela "user friendly" systém (hlavně pro voliče a to je dobře - já bych v takovém případě chodil k volbám bez traumatu, které u mě čím dál víc vyvolávají...), kde ta 5% bariéra je implicitní, nikoli explicitní (je to tedy podstatně menší strašák ve smyslu onoho již zmíněného "sebenaplňujícího se proroctví" = strachu z propadnutého hlasu) a vůbec by byla podstatně jiná než ona dnešní, tvrdá, plošná...

Ano, volební systém to nevyřeší, ale je to jedna z procedur, která se dá (vzhledem k onomu zjištění příslušné společenské diversifikace) nastavit buď hůř nebo líp. A - "smyčkou" zpět k prapůvodnímu - explicitní 5% bariéra v komunálních volbách je s tohoto úhlu pohledu rozhodně tou výrazně horší (ne-li úplně nejhorší - jistě ne, mohlo by to být i 10%) variantou...

 

Se souhlasem spoludiskutujícího PhDr. Stanislava Balíka upravil Jan Kubalčík