Autor: Vlastimil Podracký

Týdenní ohlédnutí

11. týden 2011

V České republice nejsou tentokrát výrazné události, kromě sněmu Konzervativní strany v Orlové, kterému se ovšem věnují jiné dokumenty. Výrazněji je ve sdělovacích prostředcích frekventován páteční a sobotní sjezd ČSSD v Brně, kde zvítězil Sobotka téměř těsně nad Haškem. Přednost bych dal Haškovi, který sliboval mírnější politiku směrem ke středu politického spektra, nicméně si nemyslím, že můj názor má nějaký velký význam. Významnější asi bude, jaký program vypracuje ČSSD. Je škoda, že tato nejsilnější strana v ČR bývala většinou nezodpovědná, populistická a voluntaristická. Pochybuji, že se nějak jinak bude profilovat, když jí to zajišťuje preference. Ovšem jistý neúspěch této politiky v posledních volbách možná něco přinese i v chování nového vedení.

Zprávy ze světa se soustřeďují na situaci v Japonsku a Lybii. Situace v ostatních arabských zemích není ovšem nikterak nezajímavá, pokračují protesty proti vládám a někdy i brutální zásahy proti demonstrantům. Domnívám se, že tento celoarabský fenomén je dán jazykovou jednotou arabského světa presentovanou především na nových informačních médiích - internetu. Dovedu si představit, jak se tato, dříve roztříštěná informovanost, daná hranicemi a různými režimy, velmi rychle sjednocuje. Je zajímavé, že muslimské nearabské země jsou mimo a lze se také domnívat, že islám v tomto není sjednocujícím prvkem. Tím ovšem nemůžeme vyloučit jeho vliv na nové politické struktury. Také si dovedu představit určitou větší jednotu na základě jazykové (národní) příslušnosti, než na základě společného náboženství, což se obvykle začíná projevovat v okamžiku, kdy méně rozhodují mocenské elity a více stále vzdělanější lid.

Na začátku týdne převažovaly informace z Japonska, kde po katastrofálním zemětřesení a následné vlně tsunami přišlo o přístřeší několik milionů lidí a několik desítek tisíc se pohřešuje. Můžeme jen obdivovat disciplinovanost Japonců, jejich sociální sounáležitost a vysokou profesionalitu záchranářů. Již horší je situace zasažených atomových elektráren, z nichž nejvýznamnější je Fukušima se čtyřmi zasaženými bloky. Zdá se téměř nemožné, že Japonsko stále připravené čelit katastrofám - zemětřesení, tsunami a tajfunům, má najednou problém s jadernými bloky. Obsluha byla zaskočena natolik, že nestačila ani nasunout tlumicí tyče do reaktorů, aby se jaderná reakce ztlumila nebo zastavila. Dovedu si představit, že falešných poplachů a z nich vzniklých zbytečných ztrát už bylo tolik, že obsluha nevěnovala tomuto poplachu náležitou pozornost. Po katastrofě se objevily velké obavy, že bloky se přehřejí. Po úniku radioaktivního chladicího média z jednoho bloku vznikla velká obava z opakování Černobylu. Naštěstí se zatím daří záchranářům bloky úspěšně chladit a následně je asi zabetonují jako Černobyl.

Jakmile se dostala situace japonských jaderných bloků pod kontrolu, zaměřila se světová informační média na situaci v Lybii, kde se zatím podařilo Káddáfímu potlačit povstalce ve většině vzbouřených měst a obklíčit hlavní město východních provincií Benghází. Pomoc Západu vzbouřencům se opozdila ze dvou důvodů. Jedním bylo špatné chování vzbouřenců k cizincům a ideová nevyjasněnost jejich počínání. Druhým, že zatím nebylo k disposici rozhodnutí Rady bezpečnosti. Poté, co byl tento dokument obdržen, začal útok francouzských letadel na Káddáfího pozemní síly útočící na Benghází. Následně útok letadel z amerických letadlových lodí na vojenské objekty. Kaddáfí nezapřel komunistického manipulátora, a jak vidět jejich známé chování: „co slovo to lež, co čin, to podvod" se opět projevilo v plné parádě: Vyhlásil sice příměří, aby oklamal světovou veřejnost, ale zároveň pokračoval v boji o Benghází. Otázkou zůstává, jak je možné, že Kaddáfí se mohl vůbec takto vzmoci a přejít do ofenzivy, když většina armády se přidala ke vzbouřencům. Nejspíše mu pomohly jeho finanční prostředky, které měl v zahraničí, aby mohl zaplatit cizí žoldnéře. Jak se k penězům dostal, není jasné a bude asi ještě dlouho předmětem spekulací. Je zřejmé, že jakmile začal vítězit, usmířili se s ním opět někteří kmenoví vůdcové. Boje pokračují.