Autor: Jan Fořt

Slovo předsedy Konzervativní strany

k počátku roku 2003, spolu s komentářem k některým aktuálním politickým otázkám.

---

Vážení přátelé, členové a příznivci Konzervativní strany, se začínajícím rokem se obvykle pokoušíme hodnotit své úsilí v minulosti, vytvářet představy o budoucnosti a stanovovat úkoly pro další období.

Skutečně neuvěřitelná je domýšlivost vládnoucí reprezentace. Její tvrzení, že byla zvolena vůlí národa, je nepravdivé chvástání. Neúčast při volbách vysvětluje nezájmem občanů ze všech možných důvodů, jen o jednom zásadním se nezmíní - totiž o absolutní ztrátě důvěry v politické vedení, o přesvědčení voličů, že demokratické hodnoty se ztrácejí ve zkorumpovaných mechanizmech, kde pravomoci jsou bezbřehé, ale odpovědnost žádná. Tedy si je možno vybrat jen ze dvou špatných řešení. Jed dna Kainové, žádný Ábel, se dostanou díky politickým hrám do politického dění a pokud se tam dostane i ojedinělý bojovník, pak jeho hlas je hlasem volajícího na poušti. Velká neúčast při volbách, ale vysoký nárůst voličů KSČM jasně ukazují, že KSČM nevolili jen staří členové KSČ a jejich potomci, jak se snaží „pravicoví" politici národu předkládat. Je neuvěřitelné, že vidíme po 10 letech vlády demokratických sil, že „vstávají noví bojovníci" již 12 let po pádu komunistického režimu. Je to však špatná politika „pravicových" stran, vedoucí ke zvyšování počtu voličů KSČM či ČSSD, strany, která vždy vyla stranou jak Mayerů, tak Fierlingerů. Výsledkem této politiky je naprostá zpolitizovanost státní správy a důsledkem pak neuvěřitelná míra korupce.

A tak hodnocení, že někdo předává zemi v dobrém stavu, je nadmíru domýšlivé. Nezájem o věci veřejné, ztráta víry ve vybudování budoucnosti vlastními silami, morální rozklad společnosti jen potvrzuje profil národa. A tak kráčíme přes 10 let po schodišti, které - dříve zdobené nadějemi v budování lepšího státu - jeví znaky rozpadu. Přichází čas budovat schodiště nové.

Dva problémy nyní řeší naše politická scéna: volbu presidenta a vstup do EU.

Probíhající volba presidenta je skutečně ostudným příkladem politického čachrářství a výměnného obchodu s posty. Nebylo a není dobré volby mezi kandidáty. Prvý domýšlivý a neomylný, ochotný spojit se v nouzi s kýmkoli jak v minulosti, tak v budoucnosti, veliký vůdce bez zábran i studu, obhajující systém, který totálně zdemoralizoval státní správu. Druhý, jak sám říká ve své knize Osmašedesátý, musel být viděn jako naivní hlupáček či nebezpečný spratek, použitelný asi vždy. Třetí pak koncem 80-tých let člen KSČ z kariérních důvodů, který si musel být vědom, že v zastávané funkci bylo ze zákona povinností upozorňovat StB a jiné organizace na „protistátní živly a spiknutí". Ó, jaký to příklad morálky pro naši mládež... I toto osvětluje stav morálky v ČSSD. A kandidát čtvrtý, bývalý člen KSČ, nyní „nestraník", vyslaný KSČM - škoda slov. (Pátý, nezávislý, se pro svou nezávislost vytratil. Byl to však jediný člen vlády za posledních 12 let, který odstoupil, když jeho návrh zákona neprošel v Parlamentu, a tak ukázal jeden z mála příkladů morálního chování politika v této zemi.)

Ano, máme svobodu, ale jakou? Máme právo, ale jaké? Není oblasti veřejného života, kde by tyto otázky neměly být nastoleny. Právo máme jen pro někoho, za peníze, ohebné, pružné; máme svobodu slova i tisku, ale opět jen pro někoho nebo za peníze. Je toho v této zemi málo, co by odpovídalo Masarykově odkazu. Vše je hra o moc a úspěch za každou cenu. Není oboru, ať průmysl, obchod, bankovnictví, pojišťovnictví, show business a další, kde by za vším nestála zájmová společenství „ctihodných". Tajtrlíci, kašpárci, šašci: skutečné postkomunistické divadlo.

A proto naší nadějí snad je vstup do Evropské unie. Tam totiž, ať se to bude líbit či nikoli, budeme muset dodržovat pravidla civilizované společnosti a těchto pravidel se budeme moci dovolávat. Není nejdůležitější, co „uhrajeme" na finančním poli, ale hlavním důvodem musí být přijetí morálky, pravidel hry a každodenní potvrzování, že zlo se nevyplácí. Unie je příliš zdatná, i když jistě chybující, aby přijala naše pravidla bezcharakterních her. A to je jistě hlavní důvod, proč je dobré bojovat o přijetí. Protože země bez pravidel a fungujících a nezkorumpovaných kontrolních mechanizmů bude muset přijmout pravidla nová, jak na politické scéně, tak i v hospodářství a dalších oblastech.

K tomu nám pomáhej Prozřetelnost!

 

V Praze, 15. ledna 2003

 

 

MUDr. Jan Fořt

předseda Konzervativní strany

---