PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany

07.10.2012

Autor: Vojtěch Pospíšil

Pět melounů na stole a skalpel na krku

Kandidát do Senátu ucházející se o přízeň voličů v obvodu Prostějov pod hlavičkou TOP 09 – pan doktor Aleš Nevrla – byl prý ke kandidatuře dotlačen výhružkami týkajícími se jeho zaměstnání.


Při jedné debatě mně můj známý sdělil, že kandidát do Senátu ucházející se o přízeň voličů v obvodu Prostěhjov pod hlavičkou TOP 09 - pan doktor Aleš Nevrla - byl prý ke kandidatuře dotlačen výhružkami (vyhazov?, ztráta primariátu?) týkajícími se jeho zaměstnání (Nemocnice Prostějov?, Agel?, Chrenek?).

Napodruhé jsem zbystřil - od člověka z úplně jiného prostředí jsem se znovu dozvěděl to samé, že prý mu doktor Nevrla sdělil, že jeho kandidatura není nic jiného, než podlehnutí tlaku z nemocnice. Potom mně totéž řekl ještě třetí člověk. Hrozné, že? Nějaká vlivná zájmová skupina si vybrala slabší typ, který se pod tíhou výhružek podvolí dnes a logicky i zítra v Senátu; nazvěme to třeba „prodloužená ruka zájmové skupiny". Zároveň je to člověk u voličů oblíbený, který z hloubi kandidátky při posledních komunálních volbách drtil svými preferenčními hlasy všechny kandidáty před sebou.

K dokreslení ještě odbočka. Před tím vším mě doktor Nevrla požádal, zda bych mu jako hudebník s kapelou Létající rabín zahrál na jeho předvolební kampani. Odmítl jsem a uvedl několik pádných důvodů. Mezi nimi i ten, že jsem při svých návštěvách na jednání prostějovského zastupitelstva nebyl spokojen s tím, jak hlasuje a že mně přišlo jeho angažmá málo odvážné a slabé (přesto, že jednou z esencí konzervatismu je umírněnost). V prostějovském zastupitelstvu funguje velká koalice (ČSSD - ODS) a opozice se častokrát nechává úplně zbytečně vláčet při hlasováních s koalicí, namátkou mě napadá hloupé „přešaltrovaní" na statutární město („Co není nutné měnit, je nutné neměnit!", praví moudře lord Falkland), nebo mnohem závažnější a účelové změny územního plánu objednané různými „kamarádíčky". Lhostejno, zda je hlasování zastupitele ovlivněno jeho neschopností odolat tlakům, nebo jen neznalostí (nenastudováním předem poslaných materiálů a zjištěním všech souvislostí). Tedy, kdo není schopen ukopat slušný výsledek v třetiligovém Prostějově, jak asi bude vypadat jeho hra mezi žraločí elitou ve vrcholné politice? Doktor Nevrla se v debatě příliš neobhajoval, jeho obhajobu vzali do rukou naši spolusedící u stolu a kandidát na senátora se po tom všem zmohl jen na dvě polohlasné námitky: „Proti přesile velké koalice stejně nic nezmůžeme." a dále „Ale vždyť to statutární město není tak hrozné." Slabota.

Nyní zpět k jádru problému. Není možné, aby nám vládly různé zájmové skupiny, které výhrůžkami instalují na kandidátky slabší jedince, kteří sebou takto orat a vláčet nechají. Tím je pošlapán základní princip zastupitelské demokracie. Jak tyto principy hájit? Konzervativec má jen jedinou zbraň: volby a otevřenou diskusi. Pokud jsou tedy svobodné volby možné a svoboda slova garantovaná - což obojí v naší zemi zatím je.

Náhodou jsem pak potkal doktora Nevrlu znovu. Narovinu jsem se ho zeptal, zda mu někdo v zaměstnání vyhrožoval a nutil jej, aby kandidoval. Samozřejmě to popřel. Zřejmě mě už po té minulé debatě považoval za excentrika, který nebude jen chápavě přikyvovat, ale bude v problematice hledat hlubší morální a politické souvislosti. Musela to pro něj být hrozná chvíle, protože u stolu seděl náš společný známý, kterému před tím tvrdil pravý opak. Ten dotyčný byl pak trochu otřesen a sdělil mně, že o věcech začíná přemýšlet jinak. No, alespoň něco...

Debata ale pokračovala dál, začal to pan doktor Nevrla:

- Každý kdo dostane tu možnost a moc, tak krade.

- Prosím? To přece není pravda. Každý ne.

- Každý.

- A vy byste taky kradl, kdybyste měl možnost?

- Cože???

- Vy byste kradl, kdybyste měl možnost!?!

- No, já ne, ale...

- Vidíte, já také ne. Sedíme u stolu čtyři a dva z nás jsou přesvědčeni, že by nekradli za žádných okolností, ta teze že každý kdo dostane možnost, tak bude krást, je hloupá.

- Ale vy jste nikdy nebyl postaven před situaci, kdy by před vás někdo položil na stůl pět miliónů!

- Pět miliónů pro mě není žádná výzva. Výzva je třeba dramatická situace, kdy člověk volí třeba mezi morálním postojem a záchranou svého života. Ale pět miliónů na stole...!?

 

Z celého tohoto příběhu i závěrečné debaty se dá vyvodit několik takřka učebnicových závěrů:

 

  • Pokud se nebudeme aktivněji zajímat o politiku a budeme volit jen podle sympatií kobličejům na plakátě nebo podle stranického loga, budeme jako ovce volit stále stejné typy - buď přímo korumpující a anebo zkorumpované jedince vláčené kdovíkým.

 

  • Pokud nebudeme komunikovat a na politiky stále vyvíjet tlak, ptát se a poskytovat jim zpětnou vazbu, nevytvoříme nikdy účinnou protiváhu tlakům manipulátorů.

 

  • Konzervativec (a vlastně žádný slušný člověk) nemůže připustit, že všechno je špatné a že všichni kradou. Mám stokrát ověřeno, že takovou zvrácenou tezi vždy proklamují lidé, kteří sami mají máslo na hlavě (snad aby obhájili svá selhání oním častým „vždyť to dělají všichni..."). Vboji proti nepravostem nám naopak pomůžou pozitivní příklady, které mohou být inspirací a dodat odvahu nám samým i ostatním.