PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany

07.02.2011

Autor: Vlastimil Podracký

Týdenní ohlédnutí

5. týden 2011


Ve vnitrostátních událostech kulminuje střet odcházejících lékařů s vládou. Ministr Heger slíbil 2 miliardy Kč na platy ve zdravotnictví, které se ovšem musí rozložit na všechny zdravotníky a pojišťovny na ně musí najít prostředky. S odbory se nedohodl a vyzval lékaře ke stahování výpovědí. K celé kauze se objevují další doprovodné informace. Z jednání ředitele motolské nemocnice MUDr. Ludvíka s primáři oddělení unikly zřejmě již starší informace ukazující na praktiky v nemocnicích - o plýtvání, klientelismu a nabádání k přijímání sponzorských darů. Celá kauza odcházejících lékařů ukazuje především na nesnadnou posici našeho státu v EU, kam stále více odborníků uniká za vyššími příjmy, a na tlak na zvyšování příjmů odborníků. Jestliže průměrný plat v ČR je třetinou platu v Německu, nemůže přece mít náš odborník s německým shodný plat. Situace také naznačuje, že je zapotřebí za studium platit, protože odcházející odborník vystudoval za peníze občanů, kterým potom neslouží, a dokonce i daně platí jinde, takže vynaložené peníze nikdy nevrátí. Je to též zajímavý případ záporného dopadu globalizace, ve kterém chudý stát sponzoruje bohatý.

V kauze Barták - nákup Tatrovek pro českou armádu - se objevil nový „důkaz". Opět záznam rozhovoru s ředitelem Tatry a dalšími vlivnými lobbyisty. Přehršel „záznamů" je podezřelý, nahrávání se stalo sportem poté, co jsou k disposici vhodné technické prostředky. Nejspíše si je pořizují různí podřízení pracovníci, aby potom mohli vydírat svoje šéfy. Někdy je to nahrávání smluvních partnerů, kteří se nahrávkami jaksi vzájemně drží v šachu. Nicméně se nedomnívám, že taková nahrávka musí být pravá, pokud není pořízena věrohodnou osobou (třeba příslušníkem rozvědky nebo policistou), zvláště když je osoba zainteresovaná na případu. Myslím si, že pořídit takový falešný záznam není zase tak problematické. Takže euforii v kauze Drobil zase tak nevěřím, a pokud se vše řádně neprověří, nepovažoval bych Michálka za věrohodnou osobu. Domnívám se, že je i obtížně zaměstnatelný, každý šéf se bude bát, aby ho nenahrával.

Zprávy ze světa se soustřeďují na situaci v arabských zemích, obzvláště v Egyptě. Demonstrace občanů jsou vedeny spíše naštváním nad špatnou hospodářskou situací poté, co se zdražilo obilí, samozřejmě do Egypta převážně dováženého. Demonstrace nemají koncepci, Muslimské bratrstvo se od nich distancovalo, ale nyní se stále snaží do toho nějak zapojit. Naštěstí se nějak mnoho „nechytá", zdá se, že situace nemá ani náboženský, ani politický podtext. Začátkem týdne se objevili Mubarakovi příznivci, což jsou spíše klienti vládnoucí kliky nebo dokonce provokatéři. V Jemenu pokračuje podobná situace. Oba prezidenti prohlásili, že už nebudou kandidovat, ale Mubarak se pravděpodobně vlády vzdá. Zneužití těchto demonstrací pro nastolení muslimského státu se, alespoň v Egyptě, nezdá pravděpodobné. Lidé jsou natolik poučeni, že islám sám o sobě věci nepomůže zlepšit, a celá záležitost je hospodářskou nikoliv náboženskou otázkou. Dokonce bych si dovolil upozornit na jakousi „únavu z islámu", který v podstatě Arabům nic nepřinesl právě proto, že očekávání nebylo ani tak s hlediska víry a životních hodnot, jako s hlediska měřeného materiálními hodnotami.

Na summitu EU v Bruselu v pátek vyhlásili Sarkozy a Merkelová záměr vytvořit „pakt konkurenceschopnosti", což má být soubor opatření ujednocující některá pravidla jednotlivých zemí, mimo jiné daně a důchodové systémy. Menší země, zvláště Belgie, to odmítají a mají obavy ze zasahování větších států do jejich vnitřních záležitostí. Otázka krize eurozóny, vzniklá neúměrnými dluhy jižních zemí, je složitá a těžko řešitelná. Pravdu nejspíše mají euroskeptičtí ekonomové včetně prezidenta Klause, že eurozóna je „utopický pokus vzdorovat zákonům trhu". Aby relativně nezávislé státy měly společnou měnu, je nesmyslné proto, že v případě problémů neexistuje nadřízená vláda, která by řešila problémy. Domněnka, že EU je takovou nadřízenou vládou, odporuje skutečnosti - ústřední orgány EU nemají pravomoci, a proto nemohou zasahovat proti těm, kteří zásady porušují.