PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

10.01.2010

Autor: Vlastimil Podracký

G.W. Bush - poslední křesťanský rytíř


Kdo vidí reálně vývoj světa a hlavně Evropy, nutně si musí položit otázku jak zachránit umírající křesťanskou civilizaci v Evropě. Umírání je dobrovolné i nedobrovolné a má několik rozměrů. Jedním je fyzické vymírání evropských etnik, které by nemuselo být do nějaké míry fatální, pokud by za ním nenásledovala islámská expanze. I když jsou podstatnější příčiny tohoto neradostného stavu, islám se zdá být viditelným problémem. Jinak je ovšem velmi obtížné kritizovat vlastní civilizaci, která zažívá fatální dekadenci na základě myšlenek evropské kultuře vlastních, tvrdit, že ony jsou příčinou úpadku; snadnější je vždy hledat vnějšího nepřítele a obvinit ho.

 

Islámská expanze - zřetelný projev dekadence Evropy

Islámská expanze je viditelným „vrcholkem ledovce" rozsáhlých problémů, které v Evropě existují již delší dobu, nicméně tato expanze sama o sobě není výsledkem síly muslimů, ale slabosti Evropanů. Pokud by Evropa byla tím, čím kdysi, expanze by se nekonala, protože by Evropanů bylo dost na práci a nemuseli by zvát do země cizince, dále by případní cizinci se museli zcela kulturně přizpůsobit, nemohli by v humanitním evropském prostředí vzdorovat evropské civilizaci a udržet si odlišnost. Většinou by se postupně asimilovali jako kdysi Židé a nebyl by s nimi zásadní kulturní problém.

Pokud se vyskytne opravdový křesťanský rytíř, tedy člověk, který vybředne z každodennosti, začne uvažovat v souvislostech a není mu lhostejná budoucnost evropské civilizace, musí vidět, že fundamentální příčinou je evropský hodnotový nihilizmus a filozofie „nepřirozenosti", jak nazývám všechny ty pošetilé levicově liberální myšlenky relativizující hodnoty, odvádějící od lidské přirozenosti, snažící se přesvědčit ženy, že děti mít nemusí, že mají „svobodnou" vůli, že muž je jejich nepřítel a rodina je „nástrojem mužské nadvlády". Kdo pohlédne na evropskou civilizaci zcela s nadhledem, nezatížen „politickou korektností" a ideologickým „zatemněním mozku", musí nutně vyslovit kacířskou myšlenku: Systém evropských humanitních hodnot se zhroutil přednostně nikoliv zásahem zvenčí, ale extremalizací myšlenek evropského humanizmu do pošetilé úpadkové formy pod vlivem marxistických myšlenek rovnosti a relativizace. Svoboda se zvrhla ve svobodu poškozovat společnost a budoucnost vlastního společenstva. Rovnost se zvrhla v hledání stále nových lidských práv, která musí zajišťovat stát, aniž by byla reciproční povinnost občana k tomu přispět. Ale hlavně tolerance k odlišným kulturním projevům se zvrhla v toleranci ke společensky nebezpečným a rozkladným činům. Vrcholem tolerance a relativizmu je multikulturalizmus, pošetilá idea deformovaných evropských hodnot rovnosti, který už je přímou metodou islámské expanze. Nejprve se Evropa vzdá svých niterných tradičních hodnot (třeba křížů ve školách), nikdo nesmí kritizovat cizí kulturu a stavět se jí, a potom už je jen krůček k tomu, aby nová expanzivní kultura toho využila k rozšíření, následně nasadila svoje pravidla a vnutila je všem (islámské právo). Multikulturalizmus je přímou metodou islámské expanze. Kardinál Vlk to pochopil a jasně definoval ve svém vystoupení.

 

Boj za zachování evropských hodnot

Jednou záležitostí je boj proti islámu a druhou boj proti úpadkovým hodnotám evropské civilizace. K prvnímu se snadno nalézá podpora, ke druhému se těžko hledají i nejzákladnější východiska. Křesťanství je jediným východiskem k obojímu jak můžeme pozorovat i ve vystoupení kardinála Vlka. Mimo křesťanství panují pouze rozpaky co s islámem, když vlastně nemáme žádnou ideologii, která by stála proti němu. Obyčejné občanské postoje jsou bezradné a kontroverzní, obvykle ztroskotají na otázce náboženské svobody. Ateisté dokonce rozšíření islámu vítají, protože podporuje jejich tezi, že jakékoliv náboženství je špatné a násilnosti konané islámskými teroristy je utvrzují v domněnce, že jen ateizmus má řešení. Do budoucnosti chtějí, aby náboženství zanikla a proto je jim jedno, zda nyní je někdo křesťan nebo muslim. Multikulturalistická metoda šíření islámu je tedy především ateistický projekt. Proto také ten, kdo se muslimské expanzi staví, musí nutně být nějak spojen s křesťanstvím. Tím byl také G.W. Bush.

Je ovšem i druhá metoda, jak se vyhnout islamizaci Evropy: Zavedení evropských hodnot v islámském světě a vlastně jakási indoktrinace islámských národů. Ta už sice kdysi začala (Turecko za Ataturka, Írán za Páhlavího), ale islám se nikdy nevzdal, s pomocí saúdskoarabských a jiných peněz povstal jako Fénix z popela. Evropský vývoj se neopakoval. Úpadková kultura se u muslimů neujala, byla prohlášena za hříšnou a ďábelskou. Dnes je největším problémem islámských zemí bojovat vnitřně proti indoktrinaci tímto úpadkovým nihilistickým myšlenkovým systémem. Na druhé straně se může zdát lákavou metodou boje proti islámu tuto indoktrinaci podpořit. Co tak zřídit v muslimském světě, výrazně sekulární a přitom ekonomicky vyspělý stát? Irák se zdál být vhodným objektem takového pokusu. Lidé tam byli zvyklí na sekulární režim, který ovšem měl nacionální zabarvení a k evropské civilizaci měl daleko. Nicméně lepší objekt nebyl. Měl se stát vzorem pro ostatní státy svojí vyspělostí založenou na naftě, svojí demokracií, svými lidskými právy apod. U apologetů této myšlenky, především u prezidenta Buse byla víra v univerzálnost amerických humanitních hodnot odvozených z křesťanství vyšší než realita. Myslím, že svoji roli v neúspěchu sehrálo i to, že současné hodnoty Západní civilizace nejsou přijatelné pro lid, který je zdravý, sebevědomý a společensky angažovaný (který nepřijal zhoubnou myšlenku individualizmu bez ohledu na společnost). Byl to poslední výrazný a násilný pokus euroatlantické civilizace o zásah v jiném kulturním okruhu. Poslední křížová výprava.

Přitom si nemyslím, že by musel G.W. Bush používat konspiračních metod k vyvolání povědomí ohledně islámského terorizmu. Domnívám se, že útok na Světové obchodní centrum v NY není jeho dílem, islámský terorizmus existuje a nepotřebuje být zdůrazňován nebo vyvoláván.

 

Nepochopení nutnosti obranného systému

Nyní se už musíme jen bránit. O to více, že Obamova Amerika už ustupuje ze svých pozic obránce evropské civilizace. Přitom je daleko více slyšet kritiku Bushovy politiky než návrhy na řešení úpadku evropské civilizace. I ti, kteří jinak dobře chápou, že Česká republika si musí zachovat politickou a kulturní samostatnost a tím se izolovat od Evropy prolezlé islámskými přistěhovalci a pacifismem k nim, nechápou nebezpečí islámu a jeho terorismu. Ale už vůbec nechápou důvody této expanze a celý komplex dekadence evropské civilizace. Pan Hájek ve své knize: Smrt ve středu, kritizuje Bushovu politiku, souhlasně se vyjadřuje s konspiračními teoriemi; podle něj byl islámský terorizmus vyvolán americkou politikou. Ani slovo o islamizaci Evropy, ani slovo o úpadku hodnot, ani slovo o extremalizované svobodě ohrožující rodinu a podporující společenskou nezodpovědnost. Naopak glorifikace svobody vyvolává dojem, že si lidé mohou dovolit cokoliv bez zodpovědnosti.

Také radarová základna jakoby byla jen nějakou americkou hračkou. Cožpak islámští teroristé dostatečně neukázali, že jim na životech nezáleží a už vůbec ne na tom, kdo ty životy ztratí? Že tedy mohou poslat raketu kamkoliv. Někteří odpůrci dělali z lidí blbce, když tvrdili, že základna má chránit Ameriku, ale ne nás. To si opravdu mysleli, že Američané vybudují základnu a nebudou ji samotnou hájit proti raketám (a tím i celé rozsáhlé okolí)? Ale bezpečnost státu jakoby nebyla potřebná, jakoby neexistovalo nebezpečí nebo se dalo s teroristy nějak domluvit: když my jim nic neděláme, aby oni nedělali nám. Co jim udělala Indie? Co ostrov Bali? Co pakistánští občané? Jak ukázaly události před druhou světovou válkou, pacifismus a appeasement je přímá cesta k válce.

Je samozřejmé, že si musíme zachovat co největší státní a národní samostatnost, zvláště ve volbě svých kulturních hodnot, ale zároveň už tyto hodnoty musíme začít hledat, musíme se vnitřně obrodit. Jiná cesta k záchraně není, neboť islámské nebezpečí se odvozuje od naší morální slabosti nikoliv od jeho síly. Zabránit západní Evropě, aby nám vnutila islámské přistěhovalce nebo zakázala je nepřijímat, můžeme sice na základě určité státní samostatnosti, ale tento stav nebude trvalý, pokud nebudeme schopni se opírat o morální ideový systém.