PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

21.06.2012

Autor: Jiří Nedoma

Dopis předsedovi Senátu Parlamentu ČR

Odtajněte Z-svazky!


Vážený pan

Milan Štěch

Předseda Senátu Parlamentu ČR

Valdštejnské nám. 4

110 00  Praha 1

 

Praha, 20. června 2012

 

Vážený pane Štěchu,

omlouvám se, že na Váš dopis z 1. března 2012 odpovídám až nyní (související korespondence - viz dole, pozn. red.), jednak z důvodu, že jsem Vám chtěl odpovědět, až se více ujasní korupční záležitosti kolem Věcí veřejných, ale především, že úmyslně byl podpálen dům, kde bydlím, s následky, které do dnešního dne nebyly zcela napraveny.

Děkuji Vám za odpověď. Dovolte však, abych s některými názory z Vašeho dopisu nesouhlasil, cituji: „Ačkoli s Vámi v mnohém souhlasím, nedomnívám se, že by zápas se zlořády stávající společnosti rozhodlo zveřejňování minulosti veřejných činitelů nebo jejich předků a blízkých. Spíše by šlo o krok zpět. Dvacet dva let od sametové revoluce bychom jednali obdobně jako minulý režim, jemuž bylo navýsost vlastní kádrování. Navíc musíme pečlivě hodnotit, zda každý, kdo své činy zdůvodňuje odporem proti nedemokratickému režimu KSČ, zaslouží ocenění." Na rozdíl od Vás se domnívám, že občan demokratického státu má právo detailně znát minulost všech představitelů státu i všech veřejných činitelů a jejich rodinných příslušníků a přátel, aby si občan mohl včas udělat úsudek o jejich pravdomluvnosti a zodpovědnosti k budoucnosti státu, jehož je čelným představitelem nebo o což se uchází. Dovedete si, pane předsedo, představit, že prezident republiky, předsedové a místopředsedové Senátu PČR a Poslanecké sněmovny PČR, předseda vlády ČR, jeho náměstci a členové vlády, poslanci obou komor PČR, ředitelé odborů na ministerstvech, soudci všech úrovní a bankéři byli spolupracovníky StB, případně KGB? Jestliže spolupracovali s StB resp. KGB, pak jsou vydíratelní, a kdo občanům zaručí, že tito politici a veřejní činitelé nás občany opět nezrazují. Může občan těmto politikům, soudcům, bankéřům a ostatním vysokým veřejným činitelům důvěřovat? Jak má občan při volbách posoudit, zda volí správně, když nemá možnost se o kandidátovi za tu nebo onu stranu dozvědět detaily o jeho odborném a především morálním profilu, jestliže jistá skupina občanů si osobuje právo svá provinění z dob minulého režimu chránit jejich nezveřejněním, tzv. Z-svazky. Nedomnívám se, že by někteří občané měli mít jiná práva než ostatní občané! Zde mám na mysli otevření Z-svazků, kam byli triumvirátem Valtr Komárek, Ján Čarnoguský a Marián Čalfa, kteří v prvních týdnech po roce 1989 spravovali Federální ministerstvo vnitra, zařazeni politici spolupracující s StB resp. KGB, a kteří se po roce 1989 dostali do vysokých funkcí včetně vládních, nebo kteří představovali rezervu pro funkce v budoucích vládách. Je všeobecně známo, že na Ministerstvu vnitra nadále působil ve funkci šéfa StB Aloiz Lorenz, jemuž nikdo nebránil v jeho činnosti odvozu resp. skartace nejdůležitějších dokumentů. Zveřejnění všech údajů v nich uvedených je proto i po dvaceti dvou letech nejen žádoucí, ale i nutné. Jestliže občan požaduje i po více jak dvaceti letech od roku 1989 detailní zveřejnění minulosti veřejných činitelů, na což občan v demokratickém státě má právo, pak chrání tím sebe i budoucí generace před dalším znásilněním svobody novou totalitou, jakou moje generace zažila podvakráte - nacistickou a komunistickou. Nesouhlasím proto s Vámi, že by šlo o nové kádrování veřejných činitelů jako za minulého režimu. Minulý režim kádroval každého občana, v demokratickém státě je běžný požadavek, aby veřejní činitelé sami veřejnosti sdělili o sobě všechny informace. Vždyť je nikdo nenutí, aby se stali veřejnými činiteli. Pokud chtějí kandidovat, pak musí splnit jisté demokratické požadavky a plnit daná pravidla. Viděli jsme na kauzách VV a Vašeho hejtmana Ratha kam neinformovanost občanů vede a jaké má důsledky.

Nesouhlasím s Vámi, když hovoříte o pravicových vládách a pravicových politicích. Nedomnívám se, že by ODA a ODS byly pravicovými stranami, i když mezi členy obou stran byli a jsou čestní lidé s konzervativním myšlením a některé myšlenky odpovídají liberálně-konzervativním ideám. Ovšem stačí se podívat na minulost otců zakladatelů a jejich rodinných vazeb. Zakladatelé ODA: Bratinka je zetěm gen. Zímy, bývalého ředitele ÚRE ČSAV jenž přišel z Ministerstva vnitra, Vladimír Dlouhý byl bývalý předseda KSČ a náměstek ředitele Prognostického ústavu ČSAV. Otec zakladatel ODS byl také pracovníkem Prognostického ústavu ČSAV, stejně jako Karel Dyba, Tomáš Ježek, Zdeněk Tůma, Karel Kouba, Jaroslav Šedivý, Miloš Zeman, Ivan Kočárník, Miroslav Ransdorf, Jiří Dolejš, Jan Mládek, Miloš Pick, Josef Kreuter (pak zástupce ČR v EU), superšpión StB a KGB Karel Koecher, chválený i šéfem KGB Andropovem a především Váš čestný předseda Prof. Valtr Komárek, přítel Štrougala a masového vraha Che Guevary, kteří spolu s dalšími pracovníky Prognostického ústavu ČSAV ve funkcích ministrů (7), náměstků ministrů, vrchních ředitelů, bankéřů a významných činitelů politických stran budovali naši ekonomiku posledních 22 let. Pane předsedo, snad nevěříte, že předseda KSČ v Prognostickém ústavu ČSAV, a podobně i další jeho spolupracovníci, se přes noc změní v liberálně-konzervativního politika. Navíc podivná směs politiků a ekonomů z Prognostického ústavu ČSAV spolu s rozmanitými příslušníky disentu a představiteli starého režimu - Mariánem Čalfou a ministrem obrany Miroslavem Vackem, začala budovat nový „demokratický" stát a transformaci ekonomiky. Je zajímavé sledovat i vývoj některých politických stran „budovaných" politiky z disentu např. Svobodní demokraté (SD). Spojením SD s Liberální stranou národně sociální (LSNS, původně předúnorová Československá strana národně sociální) vznikla strana SD-LSNS, dluh ve výši 62 milionů korun však přinesla SD s sebou. Po prohraných volbách bývalí Svobodní demokraté stranu SD-LSNS opustili, dluhy však zanechali. Mezi těmi, kteří stranu SD-LSNS opustili, byli např. spolupředseda SD-LSNS Jiří Dienstbier, David Rath, Martin Bursík. Jistě návod jak středo-pravicovou (Klofáčovu, Zenklovu a Milady Horákové) stranu likvidovat.

Ve svém dopise se zmiňujete o „nevěrohodně zastavených trestních kauzách, i velkých korupčních skandálech". Odhady publikované v denním tisku uvádějí, že z ročně vynaložených 600 mld. korun se rozkrade 100 mld. korun na úplatcích. Pokud by se zabránilo rozkrádání, těchto 100 mld. korun by zůstalo ve státním rozpočtu, pak by rozpočet byl prakticky vyrovnaný. LN z pondělí 11. června 2012 na straně 14 informují, že Státní zastupitelství podává znovu návrh na obnovení trestního řízení ve věci vykrádání CS Fondů ve výši 1,23 mld. korun. Je zajímavé porovnat osoby tohoto případu a spolupracovníků a poradců prezidenta republiky, případně kdo byl oceněn prezidentem republiky jako významný podnikatel státu. Pane předsedo, Vy máte informace nebo máte možnost si informace opatřit nebo si je vyžádat na příslušných místech, žádám Vás, proto konejte, jak Vám velí svědomí. To co se vydává za liberálně-konzervativní strany, jimi zdaleka nebyly a nejsou, neboť myšlenky konzervativizmu a Masarykovo „nebát se a nekrást" nejsou realizovány, naopak jde o to skutečné pravicové a středo-pravicové strany zadlužit a tak je zničit, viz ODA a DS-LSNS. Myslím, že se potvrzují varovná slova bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové z její knihy „Umění vládnout", které jsem Vám ocitoval v předchozím dopise.

Pane předsedo, jistě pochopíte, že můj požadavek na úplné zveřejnění Z-svazků je oprávněný, jinak zadlužování státu bude pokračovat. Žádám Vás, pane předsedo, o jeho realizaci.

 

S pozdravem

Doc. Ing. Jiří Nedoma CSc

Frýdlantská 1313/17

182 00 Praha 8

 

Na vědomí:

Poslanecká sněmovna PČR, vláda, veřejnost, tisk