PODPORUJEME

2. KOLO V OBVODĚ 62, PROSTĚJOV:

MUDr. Jitka Chalánková do Senátu!


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Podpořte nás prosím, také se vás může týkat vyvlastnění

Vyvlastnění pozemků


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany

04.01.2006

Autor: Jan Kubalčík

Změna volebního systému - ani hlas nazmar

Doplnění a zdůvodnění k otevřenému dopisu z 27.9.2005


V září 2005 oslovila Konzervativní strana otevřeným dopisem senátorky a poslankyně, senátory a poslance ve věci změny volebního systému. Tento dopis obsahoval mimo jiné následující návrh Konzervativní strany na úpravu volebního systému:

„...navrhujeme dvoukolový poměrný systém, realizovaný v rámci jednoho volebního aktu tak, že každý volič prostě určí své pořadí stran - seřadí je od své nejoblíbenější po nejméně oblíbenou. Tak dává svůj hlas v 1. kole té, kterou dal na 1. místo - tedy své skutečně nejoblíbenější straně. V kole 2. volí tu, kterou umístil nejvýše mezi těmi, které do tohoto kola postoupily. Následný mechanismus vlastního přidělování mandátů na základě výsledků 2. kola by zůstal totožný se současným postupem. Žádný platný hlas tak nepropadne, pokud se k tomu volič sám nerozhodne."

Na tomto místě nyní zdůvodníme pravdivost tvrzení „Žádný platný hlas tak nepropadne, pokud se k tomu volič sám nerozhodne.". Zároveň na příkladech ukážeme, jak by se mohly lišit výsledky voleb v současném systému od výsledků voleb v systému navrhovaném Konzervativní stranou.

Samozřejmě, že i v navrhovaném systému může hlas propadnout. Může k tomu dojít, pokud volič udělá při vyplnění hlasovacího lístku formální chybu (ať již záměrnou, nebo omylem). Předpokládejme nyní, že takovou formální chybu volič neučinil. Druhou možností - viz níže - je situace, kdy volič odmítne některé z kandidujících stran tak razantně, že jim nepřidělí pořadí (obrazně řečeno, pokud by kandidovaly jen tyto strany, nejdu vůbec k volbám...) a zároveň v prvním kole uspějí pouze tyto jemu protivné strany (názorně ukázáno v Příkladu 4).

Každý hlasovací lístek obsahuje všechny politické strany, které kandidují. Dnes volič zvolí 1 stranu a pokud ta nedosáhne na příslušnou hranici (5%), jeho hlas propadá. Představme si tedy, že volič určí pořadí stran. Číslo 1 dá té, kterou má nejvíce v oblibě. Číslo 2 dá té, kterou má v oblibě hned za ní (tedy straně, kterou by, obrazně řečeno, volil, kdyby jím upřednostněná strana nekandidovala...). Atd., pokud např. kandiduje 10 stran, pak své nejméně oblíbené straně dá 10. Nemusí však seřadit všechny. Představme si, že volič dle svého „gusta" má v oblibě jen 5 z 10 kandidujících stran a zbylým pěti by hlas nedal za žádných okolností. Pak rozdá pořadí jen těm „svým" pěti.

V prvním kole se postupuje stejně jako dnes. Počítají se pouze ty hlasy pro strany, které byly na volebních lístcích na 1. místě. Tam se také zrealizuje příslušná bariéra. Do druhého kola postupují pouze ty strany, které měly nejméně daný počet procent (dnes 5) prvních míst. Pokud moje jednička tímto prošla, je to jasné, můj hlas se počítá této straně. Když ale moje jednička neprošla, koho vlastně volím? V druhém kole se vezmou znovu všechny hlasovací lístky, i ten můj, kde strana, kterou jsem dal na první místo, prvním kolem neprošla. Pokud ale prvním kolem prošla strana, kterou jsem dal na 2. místo, bude se můj hlas počítat jí. Pokud neprošla ani tato moje dvojka, pak postoupím dál ke straně, kterou jsem dal na místo 3... Takto se pokračuje podle mnou zvoleného pořadí tak dlouho, dokud nenarazím na stranu, která uspěla v 1. kole. Pokud jsem určil pořadí jen části stran (viz výše - 5 z 10 mi bylo tak protivných, že bych je nevolil nikdy a číslo jsem jim nedal...) a žádná z mnou očíslovaných prvním kolem neprošla, pak teprve můj hlas propadá...

Ilustrujme popsané na následujících příkladech. Přestavme si nejprve 100 voličů a 3 kandidující strany - Bílí (B), Černí (Č) a Puntíkovaní (P). Respektujeme 5% bariéru pro zvolení a rozdělujeme 200 mandátů.

 

Příklad 1 - současný systém

Volba: Výsledek:

B: 4 hlasy B: 0 mandátů

Č: 48 hlasů Č: 100 mandátů

P: 48 hlasů P: 100 mandátů

 

Jak je patrné, 4 hlasy pro Bílé propadly.

 

Příklad 2 - navrhovaný systém, hlasy nepropadnou...

Volba:

4 hlasy s pořadím: 48 hlasů s pořadím: 48 hlasů s pořadím:

1 B 1. Č 1. P

2 Č 2. B 2. Č

3. P 3. P 3. B

 

Výsledek:

B: 0 mandátů

Č: 104 mandátů

P: 96 mandátů

 

Jak je patrné, Bílí neprošli 1. kolem - mají totiž pouze 4% prvních míst. Prvním kolem prošli pouze Černí a Puntíkovaní. Všichni, kdo dali Černé na první místo, mají na místě druhém Bílé. Těm tedy náleží ony 4 hlasy, které v současném systému propadnou. Dopad je zřejmý - zatímco v Příkladu 1 dopadly volby patem, v Příkladu 2 Černí zvítězili. Jistěže i v navrhovaném systému mohou volby dopadnout remízou, ale její pravděpodobnost se snižuje.

 

Příklad 3 - navrhovaný systém, psychologická bariéra...

V Příkladu 1 volilo 48 voličů Černé. Řada občanů volí „velké" strany jen proto, že se bojí propadnutí svého hlasu. Nevolí stranu, jejíž program je jim nejbližší, jen proto, že se v předvolebních průzkumech nepřibližuje potřebným 5%. Takové průzkumy pak mají efekt sebenaplňujícího se proroctví. Administrativní bariéra je tak často víc než co jiného bariérou psychologickou. Tím je vytvořen jakýsi bludný kruh: kdo nemá šanci překročit 5%, o tom se nepíše a o kom se nepíše, ten nemá šanci překročit 5%. Prospěšné politické myšlenky tak mohou ke škodě všech živořit na okraji jen proto, že nemají hned na startu potřebnou masu příznivců.

Předpokládejme, že výše udedeným způsobem uvažoval v Příkladu 1 jen 1 volič z těch, kteří volili Černé a že by tento volič nejraději volil Bílé. Když bude takovému voliči nabídnut navrhovaný systém, zvolí beze strachu z propadnutí hlasu jako 1 Bílé a teprve jako „pojistku" Černé na 2. místě. Ostatní nechť volí stejně jako v Příkladu 2.

 

Volba:

5 hlasů s pořadím: 47 hlasů s pořadím: 48 hlasů s pořadím:

1 B 1. Č 1. P

2 Č 2. B 2. Č

3. P 3. P 3. B

 

Výsledek:

B: 10 mandátů

Č: 94 mandátů

P: 96 mandátů

 

I Bílí tentokrát prošli 1. kolem. Každý volič, který dal Bílé na 1. místo totiž věděl, že i když Bílí 1. kolem neprojdou, jejich hlas se započítá - tak jak je to vidět v Příkladu 2.

 

Příklad 4 - navrhovaný systém, jiný pohled

Předpokládejme nyní jinou situaci. Mějme 10 kandidujících stran: SI, SII, SIII, SIV,..., SIX a SX. Opět respektujeme 5% bariéru. Mějme dále výsledky 1. kola, tj. kolik % voličů dalo té které straně na svém volebním lístku 1. pořadí:

SI: 30 %

SII: 25 %

SIII: 20 %

SIV: 5 %

SV: 4 %

SVI: 4 %

SVII: 4 %

SVIII: 3 %

SIX: 3 %

SX: 2 %

 

Podívejme se nyní, které straně by ve 2. kole připadly hlasy voličů, kteří volili následovně:

Strana: Pořadí:

SI: 2

SII: 1

SIII: 3

SIV: 6

SV: 4 Neboť strana SII prošla 1. kolem, hlas připadá i ve 2. kole straně SII.

SVI: 5

SVII: 7

SVIII: 8

SIX: 9

SX: 10

 

SI: 2

SII: 4

SIII: 3

SIV: 6

SV: 1 První pořadí přisoudil tento volič straně SV. Ta však neprošla 1. kolem. Na

SVI: 5 2. místě má volič stranu SI. Ta 1. kolem prošla, proto ve 2. kole připadá tento

SVII: 7 hlas straně SI.

SVIII: 8

SIX: 9

SX: 10

 

SI: 8

SII: 4

SIII: 3

SIV: 6

SV: 1 První pořadí přisoudil tento volič straně SV. Ta však neprošla 1. kolem. Na

SVI: 5 2. místě má volič stranu SVIII. Ani ta však 1. kolem neprošla. Na 3 místě má

SVII: 7 volič stranu SIII. Ta 1. kolem prošla a ve 2. kole připadá tedy tento hlas

SVIII: 2 straně SIII.

SIX: 9

SX: 10

 

SI:

SII:

SIII: 8 První až šesté pořadí přisoudil tento volič stranám, které neprošly 1. kolem.

SIV: 7 Na 7. místě má volič stranu SIV. Ta 1. kolem prošla a ve 2. kole připadá tedy

SV: 1 tento hlas straně SIV. Poznamenejme, že tomuto voliči jsou zjevně strany SI a

SVI: 5 SII tak odporné, že jim odmítá dát svůj hlas i v případě, že by v 1. kole

SVII: 4 neuspěl nikdo jiný než právě tyto dvě strany - raději nechá vědomě svůj hlas

SVIII: 2 propadnout. Tím volič vyjadřuje přibližně tento postoj: kdyby kandidovaly jen

SIX: 3 strany SI a SII, já k volbám nejdu.

SX: 6

 

SI:

SII:

SIII: Tomuto voliči jsou protivné všechny 4 strany, které prošly 1. kolem.

SIV: Analogicky jako předchozí volič odmítá dát těmto stranám svůj hlas za

SV: 1 každých okolností - tedy i za cenu propadnutí v případě, že by v 1. kole

SVI: 5 uspěly jen tyto 4 strany. To se skutečně stalo a tak hlas tohoto voliče ve 2.

SVII: 4 kole propadá, tj. naloží se s ním při konečném vyhodnocení stejně, jako

SVIII: 2 se s takto propadlými hlasy nakládá v dnes platném systému.

SIX: 3

SX: 6

 

Závěrem si všimněme jedné věci. Vyhodnocení mandátů nyní nemůžeme seriózně provést - museli bychom znát obsah všech lístků jako v Příkladech 1 - 3 a my si ukázali jen 5 z nich... Nicméně předpokládejme na okamžik, že všichni voliči, kteří měli jako svoji jedničku některou ze stran SV - SX, mají ze stran SI - SIV nejvýše právě stranu SIV. Pak by počty přidělených mandátů (opět jich rozdělme 200 stejně jako ve skutečnosti) po druhém kole vypadaly následovně:

 

SI: 60 mandátů

SII: 50 mandátů

SIII: 40 mandátů

SIV: 50 mandátů

SV: 0 mandátů

SVI: 0 mandátů

SVII: 0 mandátů

SVIII: 0 mandátů

SIX: 0 mandátů

SX: 0 mandátů

 

Tak by strana SIV, která by se třeba v důsledku psychologického efektu předvolebních průzkumů do Sněmovny ani nedostala, obdržela 50 mandátů. Tak by hlasy, které by jinak propadly, došly uplatnění dle vůle voličů a tím by byla posílena motivace občanů se k volbám dostavit...

Zajímavé, ne?

 

Z pověření Předsednictva Konzervativní strany,

 

v Praze, 4. ledna 2006

 

Jan Kubalčík

člen Předsednictva Konzervativní strany

www.konzervativnistrana.cz