PODPORUJEME

Svobodu!


Krajské volby 2020


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

06.02.2006

Autor: Karel Barták

Úvaha na téma registrované partnerství

7 důvodů proti přijetí Zákona o registrovaném partnerství. Zveřejněno se souhlasem autora.


Senát Parlamentu ČR na své 8. schůzi nedávno projednal a schválil návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví. Pro jeho přijetí hlasovali členové většiny politických klubů, kromě KDÚ - ČSL. Zákon o registrovaném partnerství se tak možná stane (po podpisu prezidenta republiky, nebo spíše po přehlasování jeho předpokládaného veta Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR nejméně 101 hlasem) součástí našeho práva.

Proč jsem návrh tohoto zákona nepodpořil a naopak proti jeho přijetí aktivně vystupoval? Zvykl jsem si, že když v Senátu projednáváme nějaký návrh zákona, píšu si na dvojlist papíru vlevo argumenty pro jeho přijetí, vpravo potom důvody pro jeho zamítnutí. To mi pomáhá při mnohdy složitém rozhodování před hlasováním. V tomto případě byla na levé straně napsána pouze požadovaná a v několika zemích Evropy i světa již dnes uzákoněná „základní lidská práva homosexuálů". Zato pravá strana byla plná principiálních argumentů podporujících zamítnutí. V tomto zamyšlení uvádím spolu s krátkým osobním komentářem jen ty hlavní:

  1. Každá společnost (chcete-li stát) institut rodiny z pochopitelných důvodů podporuje a nějakým způsobem chrání. Naše euroatlantická civilizace vychází z křesťansko - židovského filosofického myšlení, kde tradiční rodina - jako soužití jednoho muže a ženy, kteří spolu vychovávají děti - byla, je a musí zůstat jedním ze základních pilířů společnosti. Třeba muslimové se v rodinném právu řídí jiným - řekněme patriarchálním principem. Není dnešní střet islámu s křesťanstvím zdůvodnitelný hlavně obavou muslimů z rozvratu svých rodin, potažmo stability celé společnosti?
  2. Vím, že homosexualita není podle dnešního stavu vědění nemoc, ale nejspíše geneticky podmíněná „sexuální variace". Proto jsem i ve shodě s dnešním křesťanským názorem připraven takové jedince chápat, tolerovat, nediskriminovat, ale odmítám je jakkoli ve společnosti zvýhodňovat.
  3. Nejsem si jist, že je nezbytně nutné upravovat vztahy osob stejného pohlaví zvláštním zákonem jen proto, že spolu žijí a mají se rádi. Každý notář jim už dnes (stejně jako dvěma jiným lidem) připraví občanskoprávní smlouvu, jejímž naplněním požadovaná práva získají. Ať jde o otázky bytové, majetkové (včetně dědění ze závěti), sociální, nebo možnosti získávání informací o zdravotním stavu partnera a podobně.
  4. Jde spíše o to, že mnohá společenství gayů a lezbiček už dnes veřejně deklarují, že přijetí tohoto zákona je nemůže uspokojit, a proto budou postupně klást další a další požadavky. Jejich konečným cílem je právní vyrovnání homosexuálního svazku s právy tradiční rodiny. Tedy s právy a povinnostmi, které nalezneme v zákoně o rodině. Tradiční rodina ale plní hlavní společenskou objednávku - zajišťuje lidskou reprodukci. Proto ji společnost musí cíleně zvýhodňovat - v mnoha případech na principu tzv. pozitivní diskriminace. Tuto roli (účast na výchově nevlastních dětí) by podle mého názoru osoby stejného pohlaví žijící ve společné domácnosti plnit neměly.
  5. Platný systém státní sociální podpory u nás už dnes zvýhodňuje (ve srovnání s tradiční rodinou) nesezdané heterosexuální páry žijící ve společné domácnosti s vlastními dětmi. Budiž. Nyní chceme ještě zákonem ekonomicky podporovat páry stejného pohlaví. Nenachází se naše společnost už na počátku konečné fáze vývoje starověkého Říma?
  6. Dalším diskutovaným problémem je stabilita homosexuálních vztahů. Sdělovací prostředky nám většinou ukazují příklady známých lidí (hlavně z kulturního světa), kteří spolu v takovém partnerském svazku šťastně žijí už dlouhou dobu. Běžná praxe je však jiná. Promiskuita zvláště mladých homosexuálů je v průměru mnohem větší než nacházíme u lidí s většinovou sexuální orientací. Proto jsou tito jedinci také daleko častěji nositeli viru HIV, a to se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
  7. Principy rodinného práva se u nás už po stovky let nezměnily. Vejde-li návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví v platnost, bude v každém případě znamenat obrovský průlom do našeho právního pořádku. Budou moji pravnuci číst svým dětem pohádky o tom, jak si jeden hodný princ vzal druhého prince a jak spolu vychovali kupu dětí?

 

6.2.2006

 

Doc. MUDr. Karel Barták, CSc.

 

Autor je nezávislým senátorem PČR

bartakk@senat.cz

www.karelbartak.cz