PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

30.11.2002

Autor: Roman Joch

USA: Výsledky voleb a jejich morální aspekt

Dr. Joch s uspokojením komentuje výsledky voleb v USA


Výsledek voleb konaných dne 5. listopadu 2002 v USA byl především osobním vítězstvím presidenta George W. Bushe. Jeho výrazná popularita se na výsledku voleb odrazila způsobem hned trojím.

Za prvé, v rozporu s prastarou tradicí strana presidenta ve volbách do Kongresu konaných uprostřed volebního období presidenta neutrpěla ztráty - jak tomu v minulosti se železnou pravidelností bývalo - nýbrž posílila. Republikáni zvětšili svou většinu ve Sněmovně representantů a opět získali většinu v Senátu.

Za druhé, naprostá většina kandidátů, které president Bush před volbami osobně podpořil, byla zvolena.

A za třetí, vítězství ve státu Florida. Mnozí Demokraté se chtěli na Republikánech v tomto státě pomstít právě za velmi těsné vítězství George Bushe nad Alem Gorem v presidentských volbách v roce 2000. A výsledek? Presidentův bratr Jeb Bush byl snadno znovuzvolen guvernérem Floridy. A bývalá státní tajemnice Katherine Harris, která v roce 2000 formálně oznámila, že Bush na Floridě zvítězil a tedy sklidila největší nenávist Demokratů, byla teď zvolena do Sněmovny representantů. Jinými slovy, výsledek voleb v roce 2002 na Floridě jen potvrdil a znásobil jejich výsledek v roce 2000.

Podívejme se na samotné výsledky voleb.

Za prvé, Republikáni posílili svou již několik desetiletí trvající dominanci na americkém Jihu, jenž je konzervativním regionem. Např. téměř úplně převzali moc v jižním státě Georgia: relativně neznámý státní poslanec Republikán Perdue porazil dosavadního známého demokratického guvernéra Barnese, a republikánský kongresman Chambliss porazil v senátních volbách dosavadního demokratického senátora Clelanda. Republikáni dále obhájili své senátorské mandáty v několika dalších státech amerického Jihu, v nichž dosavadní republikánští senátoři již nekandidovali: ve státech Jižní Karolína, Tennessee a Severní Karolína (kde se stala senátorkou Elizabeth Dole, manželka bývalého republikánského kandidáta na presidenta v roce 1996, Roberta Dolea).

Za druhé, Republikáni nyní - a to především ve volbách guvernérských - překvapivě uspěli v tradiční Demokratické baště, na americkém Severovýchodu. Např. konzervativní mormon Romney se stal guvernérem silně demokratického státu Massachusetts a poslanec Ehrlich se stal guvernérem neméně silně demokratického státu Maryland (kde byl Republikán zvolen guvernérem naposled v roce 1966).

A za třetí, Republikáni uspěli v některých dalších "ostře sledovaných" volbách do Senátu, v nichž nahradili dosavadní demokratické senátory. Především ve státě Missouri republikánský kongresman Jim Talent porazil dosavadní demokratickou senátorku Jean Carnahan. A ve státě Minnesota, v němž těsně před volbami tragicky zahynul při leteckém neštěstí radikálně levicový senátor Paul Wellstone, nyní republikánský kandidát na senátora Norm Coleman porazil kandidáta demokratického, kterým nebyl nikdo jiný než Walter Mondale, bývalý vicepresident presidenta Cartera v letech 1977-81 a demokratický kandidát na presidenta v letech 1984, kterého tehdy republikánský president Ronald Reagan porazil ve 48 z 50 států americké Unie.

President George W. Bush v první den ve svém úřadu v lednu 2001 zastavil veškeré dotace z peněz amerických daňových poplatníků těm mezinárodním organizacím, které v zahraničí - především v chudých zemích třetího světa - propagují a provádějí potraty. Kdyby nyní Demokraté získali většinu byť jen v jedné komoře amerického Kongresu, Bush by nejspíš ze svého vnitropolitického programu do presidentských voleb v roce 2004 nebyl schopen prosadit nic. Nynější vítězství Republikánů ve volbách do Kongresu mu uvolňuje ruce jak v oblasti zahraniční politiky (především v otázce zvažované ozbrojené změny režimu v Iráku), tak především v oblasti politiky vnitřní. Toto vítězství je totiž velkým vítězstvím a posílením pro-life a pro-rodinných politiků a tendencí na americké scéně. Vítězství Republikána Jima Talenta nad Demokratkou Jean Carnahan v Missouri znamená, že Senát opouští stoupenkyně potratů a je nahrazena aktivním stoupencem práva nenarozených dětí na život. Vítězství republikána Saxby Chamblisse v Georgii nad demokratem Maxem Clelandem znamená, že Senát opouští někdo, kdo se sice rétoricky hlásil k pro-life, ale prakticky většinou v těchto otázkou hlasoval opačně - a nahrazen je politikem, který je výrazně pro-life. A vítězství republikánského kongresmana Johna Sununu v senátních volbách ve státě New Hampshire nad jeho dosavadní demokratickou guvernérkou Jeanne Shaheen znamená, že tento stát bude v Senátu USA zastupovat politik pro-life, a nikoli velice aktivní stoupenkyně potratů. Výsledkem těchto a i některých dalších senátních voleb je fakt, že Senát USA se nyní stane mnohem více pro-life, než byl Senát dosavadní. Není divu, že pro-rodinné a pro-life organizace v USA jsou z výsledků těchto voleb přímo nadšeny.

Jaké to bude mít důsledky? Krátkodobý: Kongres příjme a president podepíše zákon, kterým se zakáže brutální potratová procedura v pokročilém stádiu těhotenství - tzv. potrat částečným porodem. (Tento zákon vetoval předchozí president Clinton). Dlouhodobý: president Bush jmenuje - a tento nový Senát rozhodně schválí - mnohé nové federální soudce, kteří budou konzervativní, budou vykládat a dodržovat americkou Ústavu striktně, a budou odmítat ten levicově-liberální výmysl, že potrat je právem automaticky garantovaným americkou Ústavou. Otázka legálnosti či nelegálnosti potratů - a pokud legálnosti, pak v jaké míře - se již nadále nebude řešit soudním diktátem, nýbrž se vrátí tam, kam podle Ústavy původně patřila a kam patřit má i dnes: tj. legislativám jednotlivých států Unie, které samy rozhodnou, zda potraty chtějí či nikoli.

A dopad mezinárodní: konsensuální názor současného amerického presidenta a nově zvoleného Senátu na otázku ochrany rodiny a nenarozených dětí povede k tomu, že Amerika na mezinárodní scéně - především na úrovni OSN, ale nikoli výlučně na úrovni této - se stane aktivnějším mluvčím ve prospěch práv rodiny na ochranu proti státnímu zasahování a práva nenarozených dětí na život. Z čehož lze vyvodit jak větší aktivizaci pro-rodinných a pro-life organizací v celém světě, tak i další nárůst propasti mezi pozicemi USA a EU, která čím dále tím více směřuje proti rodině a proti životu nenarozených dětí.

 

dr. Roman Joch, Občanský institut (www.obcinst.cz), místopředseda Konzervativní strany (www.skos.cz)