PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

22.08.2011

Autor: Jan Fořt

Týdenní ohlédnutí

33. týden 2011


Konec minulého týdne znamenal i výročí postavení zdi rozdělující Berlín na dvě části. Část, která byla pod správou americko-britsko-francouzskou a část pod správou Sovětů. Byla to reakce hlavně východoněmecké vlády, pro kterou znamenal volný přechod nebezpečí stálých uprchlíků. Řešení, které jen dále zvyšovalo eskalaci studené války. I když byli ze strany Sovětů informováni jak prezident Kennedy, tak britský premiér Macmillan. Západoněmecký kancléř Adenauer však informován nebyl. Od roku 1946 do roku 1961 uprchlo přes 3 miliony občanů NDR. Také 2 měsíce předtím se snažil Walter Ulbricht uklidnit občany, že žádná zeď se stavět nebude. Ten Walter Ulbricht, který se jako příslušník americké armády aktivně zúčastnil invaze do Francie v roce 1944.

Tento týden přinesl další ukázky zhoršující se morálky, násilí, korupce, ba i krveprolití. Jedná se o devastaci měst a násilí v Britanii, kde se řešení zatím hledá jen v tvrdých opatřeních bez snahy vlády otevřeně prošetřit důvody těchto projevů. Tím nejsnadnějším zdůvodněním jak v Britanii, tak v Lybii a nyní hlavně i v Syrii je, že se jedná o reakci nezodpovědných, nepracujících a zločinných elementů. Stav pomalu připomíná dobu francouzské královny, která radila svému bouřícímu se národu: „Když nemáte chleba, jezte koláčky."

Vrátíme-li se do naší země můžeme i zde konstatovat propadající se rozpad morálky, násilí, rozvírající se sociální nůžky. Morální stav vlády a jejích úředníků toto jen dokresluje. Jistě není důležité, jak se navzájem oslovují ministerský úředník a místopředseda vlády. Rozčílení nad jejich projevy zůstává jen zástupným problémem. Ale důvod, proč by měl být pan Bátora odvolán zcela bez prodlení, je jeho návštěva americké ambasády, kde protestoval proti postoji amerických představitelů k pochodu homosexuálů v Praze. To již není svoboda slova, jak se to snaží vysvětlit zástupce hradu pan Jakl, to již ministerský úředník představuje názor celé vlády při jednání s představiteli americké vlády. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými hráči ještě více komplikuje vztah prezidenta Klause a dalších představitelů hradu, kteří zcela otevřeně souhlasí s nacionálními názory pana Bátory.

Postoj v problematice, která byla tento týden v centru pozornosti, je pohled na boj bratří Mašínů. Názor Konzervativní strany je vyjádřen v jejím prohlášení. Nicméně je nutno uvést, že tento pohled rozděluje celou společnost, zvláště když oba prezidenti jim odmítli udělit státní vyznamenání. Vyznamenání od absolventa vojenského gymnázia může být jen slabou náplastí zrovna tak jako projevy zcela slabého nynějšího předsedy vlády. Vyznamenání od takové vládnoucí party se mně jeví jako neslušné a nepřijatelné.

Dalším morálním kolapsem je případ pana doktora Bartáka, ředitele modřanského zdravotnického zařízení. Již čtyři udání pro znásilnění, fyzické napadání a ubližování, které je zatím bez trestu, ale není ani pořádně vyšetřováno. Pokud pan doktor ve smlouvě do osobních služeb zařazuje i orální sex a jiné jeho formy, hrubé násilí a vyhrožování, pak je něco velmi shnilého v tomto státě. A jeho fotografie s pány Klausem, Zemanem, Bémem a paní nejvyšší prokurátorkou v úsměvném porozumění, to je více než by bylo možné v západních demokraciích. Vzhledem k tomu, že výše uvedení se ani od tohoto doktora nedistancovali, je možno se domnívat, že tato forma demokracie je pro tuto zemi nejvhodnější. Před 80-ti lety by tomuto člověku nikdo slušný ruku nepodal. Dnes však máme jiné hrdiny a jiné hodnoty...

Také nutno vzpomenout že v tomto týdnu vzpomínáme 50ti leté výročí tragické smrti jednoho z nejušlechtilejších předsedů OSN pana Daga Hammarskjölda po teroristickém útoku na jeho letadlo.

Závěrem bych jen dodal , že pokud si národ takové pašáky či hrdiny musí vyrobit, pak je to jen k jeho zkáze. Protože národ, který potřebuje hrdiny či si je musí pro svůj další úděl vytvořit, nemá mnoho nadějí. Vždyť již před 100 lety si anglický básník Wilfred Blunt napsal: „Končí rok 1911, smutný a politicky nejhorší, na všech stranách krveprolití, masakry, morální zkáza a to je vše přijímáno v Anglii s cynickým souhlasem našeho ministerstva zahraničí a ministr zahraničí Grey je obhájce těchto zločinů." Svět se změnil, ale těžko lze tvrdit, že by tím civilizace získala: krveprolití, masakry, zkáza a morální rozvraty - to stále platí i za našich časů a možná snad ještě víc než za Bluntových.