PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

02.05.2011

Autor: Martin Rejman

Týdenní ohlédnutí

17. týden 2011


Sedmnáctý týden započal příjemně - dnem pracovního volna, státem uznaným svátkem, Velikonočním pondělím. Děti si vykoledovaly vajíčka a pamlsky, dospělí stopečku kořalky, dívky a ženy dostaly našleháno pomlázkou, aby neuschly... barbarský zvyk, jak tvrdí cizinci, nebo pěkná tradice, jejíž počátky sahají do pohanské doby a již je dobré uchovat, jak si myslí většina z nás? Snad nás o ni nepřipraví evropští byrokraté. Nás, konzervativce, by potěšilo, kdyby byl státním svátkem také a konečně uznán Velký pátek, kdy si celý křesťanský svět s úctou připomíná Ježíše Krista, který se za nás obětoval. Možná, že by se to mohlo podařit, když si pan arcibiskup Dominik Duka tak dobře rozumí s panem presidentem Václavem Klausem; toto říkám ne ironicky, ale s radostí a nadějí. Také by to mohlo být dobré završení mnohaletých, zatím pohříchu marných snah o navrácení komunisty ukradeného majetku církvím a o uzavření smlouvy mezi Vatikánem a Českou republikou, jak nás tento týden informovala vláda. Jak se k tomu postaví levičáci nejen v opozičních, ale i koaličních stranách, uvidíme brzy, protože vláda chce Parlament seznámit s návrhem na církevní restituce už tento měsíc.

Na naší vnitropolitické scéně bylo nejdůležitější událostí hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, které

vyvolala ČSSD. Socialisté spolu s komunisty a třemi odpadlíky z Věcí veřejných podle očekávání vládu nesvrhli, a tak aspoň rozpravu před hlasováním využili k exhibování. Opět nezklamali: snůškou nesmyslů, lží a hlouposti přiměli poslance Dana Korteho, aby své znechucení a únavu z levicového populizmu ve svém vyjádření „ne" socialistickému návrhu vyzpíval. Ale nevím, nebylo-li by případnější, kdyby za lomení rukou nezaplakal - nad tím, co by nás čekalo za zhůvěřilosti, kdyby se levice dostala k moci.

Důležité v uplynulém týdnu bylo i zrušení zdanění podpory stavebního spoření Ústavním soudem, který tak potvrdil nepřípustnost retroaktivity ve smluvním ujednání. Doufejme, že 6 mld., o které toto rozhodnutí prý připraví státní kasu tento rok, najde pan ministr financí třeba v omezení státní byrokracie, jemu jistě známé korupce a ne dalším zdaněním.

Ještě aspoň dvě jiné zprávy z domova jsou hodné zaznamenání: první, že liberecký okresní soud pro údajný nedostatek důkazů neodsoudil neblaze proslulého bachaře a bývalého komunistického poslance Vondrušku za bití vězňů v minkovické věznici. Prý se nenašel úřední záznam o bití a svědectví minkovických vězňů je subjektivní a pro soudce Pavla Pachnera nevěrohodné. Druhá zpráva informuje, že dva občané navrhli členy odbojové skupina bratří Mašínů na vysoká státní vyznamenání. Máme na paměti, že ani prezident Havel, ani Václav Klaus nikdy nevyhověli návrhům na udělení státních vyznamenání hrdinům III. - protikomunistického odboje s odůvodněním, že činy skupiny bratří Mašínů rozdělují společnost. I v této neochotě dvou českých prezidentů hledejme neochotu českých soudů pojmenovat a odsoudit komunistické zločince. Doufám, že se Konzervativní strana k návrhu dvou občanů, z nichž jedním je pan doktor Nedoma, připojí; čas na to má jen do 31. května.

Ze zahraničních událostí stojí za zmínku alespoň následující čtyři, přičemž začnu dvěma nedobrými:

Bílý dům zveřejnil rodný list Baracka Hussaina Obamy, který má prokazovat, že se Obama narodil na Havaji, tedy v USA a splňuje tak jednu z podmínek, aby se mohl stát americkým prezidentem. Stalo se tak až tři roky po jeho zvolení, a hned po zveřejnění vyvolalo pochybnosti o pravosti rodného listu; listina vykazuje řadu nesrovnalostí. Doufejme, že se najdou investigativní novináři, kteří se budou kauzou zabývat se stejnou houževnatostí, jako se jejich kolegové zabývali aférou republikánského prezidenta Nixona. Kdyby se prokázalo, že je listina padělkem, měl by demokratický prezident Obama projít procesem impeachmentu a s hanbou být zbaven své funkce. Prospělo by to nejen Americe, ale Západu vůbec.

Zabití nejmladšího syna Kaddáfího a jeho tří dětí je skvrnou na snaze Západu zamezit civilním obětem Kaddáfího režimu. Západ, tedy i my, ohlásil zavedení bezletové zóny nad Libyí. To byl jistě správný úmysl. Ale nezůstalo bohužel jen u toho. Podpora povstalců, od nichž si nemůžeme slibovat změnu poměrů k lepšímu, bombardování vojenských cílů Kaddáfího, při nichž dochází k mnoha civilním obětem, není nic, nad čímž bychom měli jásat. Proč tedy nekonáme v případě Syrie, kde se syrský režim dopouští střelby do protivládních demonstrantů a oběti jdou do stovek? Přitom Syrie je západní civilizaci skutečně nebezpečná, je spojencem nám nepřátelskému Iránu a nepřítelem Izraele. Když tedy bezletovou zónu nad Lybií, tak také námořní blokádu Gazy, která zamezí vyzbrojování palestinského Hammásu, když zničení Kaddáfího, tak i Assáda. K tomu se však západní státníci jistě neodhodlají.

A nyní dvě události světlé, které potěšili miliardy lidí dobré vůle na celém světě:

V pátek 29. dubna si princ William vzal slečnu Catherine Middleton. Obřad, který jsme spolu s víc jak dvěma miliardami nadšených a dojatých diváků sledovali, nám názorně ukázal úctu a lásku, které se těší královská rodina u Angličanů napříč společností, ukázal nám, jak silná a inspirující je tradice i pro moderní společnost. Bůh dá, že se princ William stane po svém otci Charlesovi králem. Pro teď mu přejme, aby v Kate našel milující ženu a on jí byl dobrým manželem.

V neděli 1. května jsme se těšili z blahořečení papeže Jana  Pavla II. Stalo se tak šest let po jeho smrti; tak brzy byla blahořečena jen Matka Tereza. Jan Pavel II. byl především velkou duchovní oporou svým vrstevníkům, a je nám jí stále, nejen ve smyslu náboženském, ale i politickém. Dokázal převahu křesťanství nad marxismem. Spolu s Ronaldem Reaganem a Margaret Thatcherovou měl největší podíl na pádu komunismu. Obřad blahořečení na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu zakončil 17. týden roku 2011 s nadějí, že hodnoty, které nás provázejí již dvě tisícileti, s námi budou i nadále, silné, živé, a to nejen pro křesťany.