PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

16.06.1999
Kategorie: Lidská práva

Autor: Jaroslav Klenovský

Text projevu na pohřebišti v Praze - Ďáblicích dne 26. června 1999

Kritické stanovisko politického vězně 50. let k polistopadové "sametové" vládě a zejména k potrestání komunistických zločinců.


Milé sestry a bratři, vážení spoluobčané a vojáci České republiky. Ano, vás oslovuji a zdravím z tohoto místa jednak proto, že jsem byl také vojákem, bohužel bývalé čs. armády, ale hlavně proto vás zdravím, že věřím, že teprve ve vašich řadách, tedy zhruba ve 3. generaci po únoru 1948, vyrostou muži s rovnou páteří a se statečným srdcem, kteří budou v případě potřeby schopni a ochotni vzít pušku do ruky a jít do boje, tak, jak to učinili vaši pradědové v 1. sv. válce a vaši dědové v 2. sv. válce.

 

Tento můj projev je motivován dvěma událostmi, které přes rozdílnost času a charakteru spolu věcně i ideově souvisí, totiž

     

  • padesátiletým výročím zastřelení mého bratra v Chocni

     

  • desetiletým výročím vzniku naděje na svobodu a demokracii.

     

Jde tedy v podstatě o dílčí bilancování z pozice politického vězně z 50. let toho, jak se nám podařilo využít těch 10 let od listopadu 1989 k proměně té naděje v realitu, tedy k nápravě poměrů u nás, z našeho pohledu tedy toho, jak se podařilo provést rehabilitaci politických vězňů komunistického režimu, a tedy obecně zajistit dosažitelnost zákona, práva a spravedlnosti. Nejdůležitější součástí nápravy nespravedlnosti spočívá totiž v jejím odhalování a veřejném pranýřování.

 

Na tomto pohřebišti je umístěna pamětní deska mého bratra plk. letectva in memoriam Vlast. Klenovského a dále pamětní desky mých dvou přátel - studentů z Tišnova Vl. Železného a Al. Pokorného popravených dne 18. Prosince 1952 za partyzánskoučinnost na Tišnovsku v letech 1949 - 51.

 

Na orientační tabuli u vchodu na toto pohřebiště, ale i na hlavním památníku jsou použita v textu oficiálního názvu slova "obětem komunistického teroru a jejich dětem". O obětech na tomto pohřebišti lze však mluvit jen pokud jde o zde pohřbené ženy a děti. V žádném případě nelze takto označit zde pohřbené muže - to nebyly oběti, to byli muži, vojáci, kteří povstali se zbraní v ruce proti komunistickému režimu a v tomto nerovném boji padli. Proto má znít správný název tohoto pohřebiště ve shodě s historickou pravdou takto: "Státní, čestné pohřebiště hrdinů protikomunistického odboje". Tento flagrantní rozpor v názvu je důsledkem dodnes utajované a nezveřejněné dohody, uzavřené v prosinci 1989 o kontinuitě komunistického právního řádu. Tato dohoda pak vedla k těmto následným politickým rozhodnutím, která mají devastující dopad na naši společnost až do současné doby; jde o tato rozhodnutí

     

  • odmítnutí a neuznání protikomunistického odboje v letech 1948 - 58

     

  • přijetí zmetkového rehabilitačního zákonač. 119/90 s ostudným institutem tzv. zbytkových trestů, kriminalizujících odbojáře jako sprosté zločince

     

  • jmenování, dokonce dvakrát, vlády "národního porozumění" v letech 1990 - 92; šlo v podstatě o koaliční vládu KSČ - OF v rámci NF a pod řízením soudruhaČalfy, tedy o vládu v režii postkomunistů.

     

V důsledku těchto rozhodnutí byli tehdy ještě 4 žijící účastníci přepadení letiště v Chocni v r. 1949 znovu v r. 1991 odsouzeni podle zákona č. 119/90 k 10 letům vězení za loupež letadel, přesto, že šlo prokazatelně o odbojovou akci mladých letců vyhozených pro politickou nespolehlivost z Letecké vojenské akademie v Hradci Králové koncem r. 1948. Tento ostudný výrok rehabilitačního senátu Krajského soudu v Hradci Králové šokoval - mimo jiné - naše exulanty, zejména z okruhu členů Svazu letců svobodného ČSR se sídlem v Londýně, sdružujícího naše letce, kteří bojovali za války v řadách anglického letectva a byli donuceni po únoru 1948 znovu odejít do exilu a vyburcoval je k provedení protestní akce, která vyústila v letech 1991 - 92 do mohutné kampaně na všech třech kontinentech, kde žijí naši exulanti, avšak u nás mediálně téměř zcela utajené. Teprve tato akce a kampaň, hrozící mezinárodní ostudou naší republiky za skandální provádění rehabilitací, dokumentované na konkrétním příkladu přepadení letiště v Chocni, donutila naši politickou reprezentaci k provedení neoficiální, protože nepodložené zákonem - mimořádné rehabilitace žijících, tehdy už jen dvou účastníků akce v Chocni, oficiálně formou "veřejného zasedání" NS - ČSFR v Praze dne 14. října 1992, kde byly tyto skandální rehabilitační výroky o loupeži letadel v Chocni zrušeny. Za dva měsíce nato, tedy v prosinci 1992 byl tento soudní výrok NS - ČSFR použit jako precedens pro přijetí pořadím druhé novelizace zákona č. 119/90 zákonem č. 633/92, kterým byl v průběhu r. 1993 zrušeny všechny zbytkové tresty v celém rozsahurehabilitačního soudnictví v republice, bohužel však až v r. 1993, tedy po dvou letech od zahájení rehabilitací. Lze tedy právem konstatovat,že rehabilitace u nás proběhly více - méně v režii postkomunistů.

 

Zcela jiná je však v současné době právní situace mrtvých účastníků protikomunistického odboje, tedy např. těchto zde 235 popravených a 8 - 10000 zastřelených, ubitých a umučených, jejichž hroby jsou rozesety po celé naší vlasti. Ti všichni jsou dodnes vedeni v soudních a veřejných dokumentech jako sprostí zločinci. Můj bratr např. jako vedoucí teroristické bandy. Možná, že někdo z vás, vážení občané, četl článek, uveřejněný v Lidových novinách dne 14. května 1999 při příležitosti padesátého výročí smrti mého bratra. V závěru tohoto článku je pasáž věnovaná právě této stále ještě otevřené otázce, tj. provedení občanské, posmrtné rehabilitace mrtvých účastníků protikomunistického odboje, současně s požadavkem na naši vládu tento morální a právní akt provést. Protože však právem nevěříme ve vstřícnost a politickou vůli naší vlády, blokované ostatně výše uvedenou tajnou dohodou z r. 1989, obracíme se na vás, vážení občané s výzvou k podpoře této našížádosti, podané v těchto dnech na ministerstvo spravedlnosti.

 

Zastavte se, prosím, vážení občané na chvíli v tom strašném dnešním shonu a honbě za korunou a kariérou a připomeňte si odkaz a památku těchto zde pohřbených našich hrdinů, na které se plným právem vztahuje text vytesaný na památníku řeckých hrdinů padlých v boji proti Peršanům v thermopylském průsmyku a který zní ve starověkéřečtině takto:

"O xein angelein Lakedaimoniois hoti tede keimetha tois keinon remazi peithomenoi."

a v českém překladu

"Ó poutníče, zvěstuj Lakedaimonským,že my tu mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám."

 

Děkuji vám za pozornost.

 

 

Brno 16.6.1999

 

JUDr. Jaroslav Klenovský

účastník protinacistického odboje v rámci 3. čs. úderné roty partizánské brigády R3 - Gen. Luža na Českomoravské vysočině v letech 1944 - 45 a účastník protikomunistického odboje jako člen ilegální organizace svého bratra plk. letectva Vl. Klenovského v letech 1949 - 52,člen Strany konzervativní smlouvy