Autor: Jaromír Morávek

Podílnictví v listinné podobě

Analýza - "cenné papíry" v zemědělství...

---

V průběhu roku 1999 se pokoušela sociální demokracie spolu s lidovci frontálním útokem udržet rozměr českého socialistického zemědělství novelou transformačního zákona obhajobou této protiústavní novely u Ústavního soudu, když byla napadena poslaneckou skupinou z ODS a Svazem vlastníků půdy a soukromých rolníků ČR.

Protiústavnost novely transformačního zákona od socialistů a lidovců byla potvrzena, a tak se jejich taktika změnila na defensivu, podle které družstva vkládají veškery majetek ve své držbě do akciových společností a tváří se, že již žádný majetek nemají, leda akcie příslušné akciové společnosti. Že tak přeměňují i cizí majetek na bezcenné akcie jim nevadí. Pro udržení rozměru českého zemědělství tak bylo učiněno vše.

Kdo hovořil o revoluci, provádí nyní kontrarevoluci, cestou plíživé normalizace. Začnou-li psát zootechnici zákony a jejich novely, nutit právníky pro ně hlasovat, nemusí to dopadnout v parlamentu špatně, ale s občanskou společností to skončí hrozně. Poslední údržbou socialismu v Čechách je zvyšovat daně schopným a majetným, odpustit dluhy neschopným, privatizátorům, tunelářům, správcům a rádoby podnikatelům, přerozdělovat státní peníze nejhorším podnikatelům, aby byly na nejvyšší míru omezeny atributy svobodného a volného trhu a tím i státu. Nabídka a poptávka by se opět stala věcí řízenou - kvótovanou. A konkurence? Aby přestala existovat! Hádej, kdo to je?

Sociální zemědělští inženýři v  podobě pana Skopala, Palase a Grůzy vymysleli "majetkový list"! Vůbec jim nevadí, že příslušný zákon o cenných papírech v platném znění obsahuje již v ust. §1 odst. 1) druhy cenných papírů, vždy s odkazem na zákon, kterým je příslušný druh cenného papíru upraven. Ve výčtu cenných papírů v tomto zákoně nejsou majetkové listy vůbec uvedeny. Podle ust. §1 odst. 1 písm. e) zák. č. 591/1992 Sb. v platném znění by se tedy mohlo jednat o "jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními zákony". Ve výčtu cenných papírů podle tohoto ustanovení však nejsou "majetkové listy" uvedeny také.

Návrh Palasovy (ČSSD a KDU) novely však "majetkové listy" za cenné papíry neprohlašuje, nijak je ani nedefinuje. Sama vláda přišla na to, že z předloženého návrhu "není vždy jednoznačně zřejmé jakou povahu by měl majetkový list mít v tom smyslu, zda má jít o dluhopis nebo o cenný papír typu akcie." Ani vládě samé tedy není jasné co to je cenný papír a jaká je podstata dluhopisu a akcie a kam by tedy vymyšlený "majetkový list" měl patřit. Tato skutečnost již sama o sobě dokladuje více než výmluvně, jaký zmatek a problémy by mohly nastat, kdyby parlamentní hlasatelé novely zákona o transformaci družstev pomocí spřízněných hlasovačů uspěli.

 

Co ještě není "majetkový list"?

Dluhopisy jsou upraveny zvláštním zákonem č. 530/1990 Sb. v platném znění, kde hned v prvním paragrafu jsou definovány jako cenný papír, s nímž je spojeno právo jeho majitele požadovat splacení dlužné částky v jmenovitých hodnotách a vyplácení výnosů z dluhopisů k určitému konkrétnímu datu tam stanovenému a povinnost emitenta (vystavovatele) tyto závazky splnit. Podle této definice zjevně "majetkový list" dluhopisem není. Navíc musím pominout absenci podstatných náležitostí dluhopisu a jeho znění, oprávněnost je vydávat jen za povolení Ministerstva financí s předchozím souhlasem ČNB, schopnost emitenta zabezpečit jeho návratnost a její věcné zajištění, způsob a termíny vyplácení výnosů, povinnost splacení dluhopisů ke stanovenému termínu a pod.

Vládu však na rozdíl od Palase také napadlo, že by "majetková list" mohl být cenným papírem typu akcie. Takovýto nápad však každý soudný člověk již odmítá komentovat vůbec. Akcie, jak je snad všem občanům, kromě vlády, známo, je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle obchodního zákoníku a stanov na řízení akciové společnosti a na jejím zisku a likvidačním zůstatku.

 

Předcházela akciová družstva

Akciová společnost je takovou společností, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. U družstva však základní jmění tvoří souhrn všech členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Členství však podle zákona nevzniká před splacením členského vkladu. Družstvo tedy nemůže vydávat akcie a ani žádné jiné "cenné papíry typu akcie". Na rozdíl od akciové společnosti nemůže družstvo vydávat ani vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy na zvýšení základního jmění. "Majetkový list" tedy není a nemůže být žádným cenným papírem. Předmětný "cenný papír" je tedy bezcenný papír a tak by se nabízela otázka, zda bezcenný papír by nebylo dobré uzákonit, právě pro tolik žádoucí potřebu bezcenných podílových listů. Muselo by se také uzákonit, že krytí bezcenných papírů je zajištěno majetkem jejich držitelů, nikoli emitenta, přestože to tak stejně je. Odtud vyplývá, že majitel majetkového listu by ztratil vše a proto nezískal vůbec nic.

 

Co jsou majetkové podíly z transformace?

Účelem zákona o transformaci družstev bylo odstranění jejich postátnění a socializace. Nešlo však jen o méně početná družstva zemědělská, ale o všechna družstva výrobní, spotřební, stavební bytová družstva a lidová bytová družstva. Obecná ustanovení transformačního zákona v rozsahu od ust. § 1 do §13 cit. zákona platí pro všechna družstva. Navržená Palasova socializační novela se však týká všech typů družstev. Družstva měla být podle zákona ve stanovené lhůtě převedena na podnikatelskou bázi, samostatné hospodaření, s hlavním důrazem na vlastnictví, tolik důležitým v ekonomice tržního hospodářství. Transformační zákon založil nárok oprávněných osob vůči družstvu navydání majetkového podílu za podmínek tam stanovených. Splatnost pohledávek za majetkovým podílem buď již nastala podle ust. § 13 odst.2) zákona nebo nastane po 7 letech, prakticky od 1. února r.2000. Předloženou novelou socialistů by tyto pohledávky zanikly. Bezcenné "registry oprávněných osob", které stanovovaly oprávněným osobám výši jejich nároků by se přeměnily na jiný bezcenný podílový list a povinnost družstva vydat oprávněné osobě majetkový podíl by byla nahrazena povinností vypořádat majetkový podíl vydáním majetkových listů, jak je shora uvedeno, bezcenných papírů.

 

Proč jsou podílové listy ve své podstatě naprosto bezcenné?

Navrženou novelou se nestávají podílové listy cennými papíry také proto, neboť s nimi není spojeno právo jejich majitele požadovat splacení dlužné částky k určitému, pevně stanovenému datu, ani právo majitele požadovat vyplacení pevně stanovených výnosů z majetkových listů v určených termínech, které by uhradily ztrátu spojenou s prodlením se splacením dlužného majetkového podílu. Chlácholení oprávněných osob tím, že jako majitelé podílových listů budou mít právo účasti na členské schůzi družstva, nebo i jiného nejvyššího orgánu družstva-emitenta vůbec nic neříká, protože majitel podílového listu nemá ve družstvu žádná práva ve spojitosti s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku a stanovami družstva. Právo na informace nemá žádný vliv na hospodaření a rozhodování v družstvu a je zcela bezzubé. Nemůže nikdy způsobit, že by majitel podílového listu měl právo na podíl ze zisku emitenta a na likvidačním zůstatku pro případ likvidace družstva. Tyto rozpory vůbec novela neřeší a obávám se zcela v souladu s celou "logikou" věci, že totiž ani vůbec řešit nejdou. Vždyť to budou jenom členové družstev, která emitovala majetkové listy, kteří budou moci na členské schůzi svými hlasy prosazovat svá práva na úkor práv majitelů podílových listů a to plně v souladu se svými stanovami a v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. O použití a rozdělení zisku, který se má rozdělit mezi členy rozhoduje jen a jen členská schůze (§ 239 odst. 4) lit. d) obch. zákoníku)). Obdobně je přesně upraveno, na čem se usnáší členská schůze při projednání roční účetní uzávěrky, jde-li o určení, jak se má zisk rozdělit mezi členy.

Podíl na likvidačnímu zůstatku v případě likvidace emitenta nemůže podle mého názoru vůbec majitelům majetkových listů vzniknout, neboť nejsou ani členy, ale ani opravdovými věřiteli družstva! Pohledávky věřitelů uspokojuje likvidátor v průběhu likvidace a likvidačním zůstatkem je pak to, co zůstane z majetku společnosti po uspokojení věřitelů. Likvidační zůstatek se v obchodní společnosti - družstvu rozděluje mezi její společníky-členy. Na podíl na likvidačním zůstatku má společník či člen družstva právní nárok.

 

Nakonec, kdo je družstvo?

Zákonné vymezení je u nás dáno obchodním zákoníkem a v zásadě odpovídá pojmovému vymezení družstva v dokumentech Mezinárodního družstevního svazu v Ženevě, schváleného na jeho sjezdu v září 1995 takto: "Družstvo je dobrovolným autonomním sdružením osob za účelem uspokojování jejich společných hospodářských, sociálních a kulturních potřeb a cílů pomocí demokraticky řízeného podniku ve společném vlastnictví".

Návrh socialistů, aby podle navržené novely (ust.§ 13 c)) byla přiznána majiteli podílového listu tato práva:

-                právo účastnit se jednání členské schůze a vyjadřovat se k projednávanému programu,

-                právo na informace o výsledcích hospodaření družstva,

-                právo podílet se na zisku družstva,

-                právo na podíl na likvidačním zůstatku,

jsou v přímém rozporu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku a nepochybně i se stanovami jednotlivých družstev, narušují autonomii družstva a členská práva a v neposlední řadě i mezinárodní konvence. Podobné stanovy má většina družstev dodnes.

Závěrem

Za současného vývoje v zemědělském družstevnictví, kdy se majetková podstata družstev přeměňuje na akcie byť jakoukoli nezákonnou nebo nezakázanou cestou, se jeví vládní nejistoty v oblasti cenných papírů jako nechtěné prozrazení, že veškeré postupy jsou a byly naplánovány již od Slušovic, a že jednou akcie držené družstvy jako zakladateli dceřiných akciových společností, skoupí zpracovatelské a obchodní společnosti, jejichž vazaly se pak přeživší a skutečně soukromí zemědělci stanou. V době zrodu této analýzy však zrála víra, že 1. 12. 1999 bude Ústavním soudem ČR v Brně tato nehorázná bolševická zvrhlost zastavena.

Stalo se, a namísto podílových listů podle zákona tu nezákonně vznikly akcie, kdy správci družstev přeměnili cizí majetek na akcie, které nemají pražádnou hodnotu a které nikdo nechce. Pokud se budou v konkurzní dražbě dražit takovéto akcie, zjistí jejich držitelé, že jejich hodnota je nulová. Taková je i hodnota družstev a jim podobných akciovek.

Co však s těmi, kteří nic nezavinili a jejich majetek se obrátil v akciový a  konkurzní prach?

 

V Branišovicích 3. března, 1. prosince 1999 a 26. května 2002

 

ing. Jaromír S. Morávek

člen Předsednictva Konzervativní strany

www.skos.cz

 

---