Autor: Dan Drápal

Odpadlictví a trest smrti

Tolerantní islám

---

Pan Lukáš Lhoťan („Odpověď Danu Drápalovi", ET 18/2006) reagoval na mou výzvu a odpověděl na můj článek „Mediální konvertita" (ET 13/2006). To, že zareagoval, nutno ocenit. V jeho odpovědi však shledávám určité nedostatky.

Musím se přiznat, že za adekvátní reakci bych považoval jednoznačné odsouzení rozsudku smrti, jenž hrozil Afghánci Abdulu Rahmánovi. Místo toho pan Lhoťan dokazuje, že takový rozsudek neplyne ze samotného Koránu. Nadto ve své odpovědi směšuje dvě odlišné věci: postoj k těm, kdo islám nepřijali, a postoj k těm, kdo islám opustili.

Nikdy jsem netvrdil, že islám trestá smrtí ty, kdo islám nepřijali. Těm ponechává možnost zachovat si své náboženství, pouze z nich dělá občany druhé kategorie.

Zcela jiná je ale situace odpadlíků. Pokud pan Lhoťan píše, že „trest smrti za odpadlictví v islámu není", pak tím zřejmě míní, že Korán se dá interpretovat i způsobem, který nevede k popravě odpadlíků. Pan Lhoťan pak cituje událost z medínského období Mohamedova působení, kdy Prorok určitého muže za odpadlictví od islámu nepotrestal.

Podobně bych mohl tvrdit, že „Nový zákon heretiky netrestá smrtí". Pan Lhoťan připomíná, že i křesťanská církev ve středověku odpadlictví trestala. Mé tvrzení, že „Nový zákon heretiky netrestá smrtí", by středověkým heretikům bylo stejně málo platné, jako tvrzení pana Lhoťana dnešním odpadlíkům od islámu. Pokud bude pan Lhoťan srovnávat dnešní liberální interpretaci Koránu s praxí středověké církve, mohl by skutečně zabodovat. Srovnávejme však srovnatelné. Položím tedy otázku jednoznačněji: „Čeká toho, kdo opustí islám, v dnešním Afghánistánu, Íránu, Súdánu a jiných zemích něco jiného, než smrt?"

Pan Lhoťan píše: „Dan Drápal ve svém článku píše stylem, jako by islám nesl zodpovědnost za svou interpretaci lidmi". Pokud pod „islámem" míníme jakousi abstraktní entitu, tak ta patrně nenese odpovědnost za nic. Pokud by křesťané někoho zabili za odpadlictví, pak by se ode mne nedalo čekat nic než ostré odsouzení takového činu, nikoli výmluvy, že „bible" nebo „křesťanství" za to nenese odpovědnost.

Kromě toho jsem přesvědčen, že ti, kdo Abdula Ráhmána odsuzovali, se odvolávali na Korán, případně hadíthy. Jsem rád, že existuje pan Lhoťan se svou interpretací islámu, která smrt odpadlíků nevyžaduje. Jistě ale, pane Lhoťane, dobře víte, že jste v rámci islámu v zanedbatelné menšině.

Na závěr mi dovolte, abych zveřejnil tzv. „Smlouvu Umarovu", sepsanou zřejmě v 8. století, jež byla po celá staletí určujícím dokumentem pro postavení nemuslimů v muslimském světě. Pokud se tvrdí, že islám byl tolerantní, je dobré vědět, jak ta tolerance vypadala.

 

V našich městech či v jejich blízkosti nebudeme stavět žádné nové kláštery, kostely, poustevny či mnišské cely. Nebudeme obnovovat, ve dne ani v noci, ty, které se rozpadly nebo které jsou v muslimských čtvrtích.

Naše brány zůstanou otevřené pro všechny průchozí a poutníky. Všem muslimům, kteří budou procházet, poskytneme stravu a ubytování po dobu tří dnů.

Nebudeme v našich kostelích či domovech přechovávat zvědy. Nebudeme je ukrývat před muslimy.

Nebudeme naše děti učit Korán.

Nebudeme konat veřejné náboženské obřady. Nebudeme nikoho obracet na svou víru. Nebudeme nikomu z našeho rodu bránit v přijetí islámu, pokud budou chtít.

Budeme muslimům prokazovat úctu a povstaneme, pokud se budou chtít posadit.

Nebudeme se nijak snažit podobat se muslimům...

Nebudeme jezdit na sedle.

Nebudeme nosit meče ani žádné jiné zbraně a nebudeme je mít u sebe.

Nebudeme prodávat víno.

Budeme si stříhat vlasy nad čelem.

Nebudeme ukazovat své kříže a své knihy nikde, kudy procházejí muslimové nebo na jejich tržištích. Řehtačky v našich kostelích nebudou hlasité. Když budeme konat bohoslužbu v kostelích, nebudeme příliš hlasití; stejně tak i v přítomnosti muslimů. Nebudeme hlasití ani na našich pohřbech.

Naše domy nebudou vyšší než domy muslimů.

 

31. května 2006

 

Dan Drápal

 

 

---