PODPORUJEME

Národní pochod pro život 2020


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

31.08.2002
Kategorie: Zemědělství

Autor: Jaromír Morávek

O vodě vyháněné a o krátkozrakosti

Zemědělská krajina udržovaná odpovědnými vlastníky dokáže následky povodnípodstatně snížit.


Před pěti lety se přehnaly vodní přívaly Moravou a Slezskem, částečně i východními Čechami. Škody nemalé, poučení velké, ale hledání příčin a jejich odstraňování zůstalo nedůsledné a často se nikdo neodvážil pojmenovat věci pravými jmény. Až přišla letos potopa na matičku Prahu, pak to byla teprve katastrofa v pravém slova smyslu. Proč ta voda tolik spěchala do údolí a všemi vodotečemi do nížin a ničila vše, co jí bylo v cestě? Odpověď na tuto otázku je nutno hledat především v minulém, ale i v pokračujícím neodpovědném hospodaření na zemědělské a lesní půdě. Krajina, jak si ji vytvářela příroda sama a později i člověk svým polním a lesním hospodařením, si s vodou věděla vždy rady, vůbec s ní nepospíchala k oceánům a mořím, a škody nemohly být velké, protože příroda sama sobě mnoho neškodí a člověk napojen na její moudrost, respektoval staleté zkušenosti jako úzus, jehož porušení bývá tvrdě potrestáno. Tak se i stalo v posledních pěti letech dvakrát a nánosy bahna jsou důsledkem původní, ale i pokračující kolektivizace zemědělské půdy, když její vlastník nepožívá žádné úcty a je poslední, kdo mohl po únoru 1948, ale opět i dnes, rozhodovat a nést zodpovědnost, jak bude z dlouhodobého hlediska nakládáno s jeho majetkem, z něhož vyplývají i veřejné statky, jako je krajinotvorba, údržba a obnova krajiny a venkova.

Nesmyslná a násilná kolektivizace zemědělství přetrhala staleté kořeny a vazby vlastníka půdy s krajinou, přírodními zákonitostmi a především staletými zkušenostmi, které určovaly meze, kam jen se smí v lidském snažení jít. Tyto meze, zadržující malou i velkou vodu byly smeteny s povrchu zemského tak rychle, jak jen si zločinecká a vládnoucí organizace komunistů přála. A tak krajině chybí ta důmyslná "houba", kterou byly nejen rozsáhlé lesy s vhodnou dřevinnou skladbou, zalučnění, pastviny, roztroušená zeleň v krajině, ale především meandrující potůčky, bystřiny a řeky, které při zvýšené hladině sice zaplavovaly okolní louky a lesy, ale s veškerým blahodárným účinkem na ně, vodu zpomalily, zadržely a později pomalu vydávaly. Lesní hospodáři hradili bystřiny, poutali vodu malými vodními díly, tak jako to činili citlivě i mlynáři, rybníkáři a další, co byli životně na vodu napojeni. Pokud bychom ta staletá díla na povodí našich potůčku, bystřin a řek mohli pochválit, pak bychom museli chválit především naše předky. Nedávná, ale i současná společnost stále preferuje postavení uživatelů nad vlastníky a navazuje na stav, který v hospodaření s vodou zapříčinila zcela zcestná a nezodpovědná politika vlády jedné strany a všeho lidu.

Nájemci půdy, kterými jsou jen převlečená JZD a Státní statky či Lesní akciové společnosti, navazují na stav krajiny, jak ji zanechali komunisté. V rozporu se stavem evidovaným v katastru nemovitostí, v rozporu s nájemními smlouvami, zcela neoprávněně ořou i po 24. 6. 1991 polní cestní síť, meze, louky a pastviny, ostatní plochy, neobnovují ve viničních tratích vyklučené vinohrady, jinde vyklučené sady a roztroušenou zeleň, která byla koloritem krajiny a bohaté polní cestní sítě. Současní uživatelé dále brání obnově přírodních nik, biokoridorů a tím protierozních, zcela přírodních opatření. Nejen biologové, ale i myslivci se diví, jak rychle klesají početní stavy, ale i druhy živých přírodnin. To vše na úkor stále nesmyslnější zemědělské nadvýroby, která je navíc ještě dotována penězi všech daňových poplatníků. Navíc zemědělství již není naše (socialistické), tedy všech, ale je věcí producentů, většinou nájemců, kteří pronajatou půdu využívají jen shodně s nájemním ujednáním, k rostlinné výrobě, tedy k tvorbě soukromého statku, tedy zisku. Veřejné peníze nesměřují tedy jinam, než na vylepšení jejich soukromého podnikání. V krajině takto vynaložené peníze opět vidět nejsou.

Nájemce tedy nemůže být investorem údržby a tvorby veřejných statků na soukromé půdě, protože ta je povahou nemovitostí a nájemci taková povinnost ani svěřena nebyla. Uvést krajinu do stavu, jak je alespoň vedena v katastru nemovitostí, by znamenalo zásadní změnu přístupu k obnově a údržbě krajiny, ale i k posílení vědomí a práv vlastníků půdy, kteří jsou pro většinu současných uživatelů trnem v oku. Pokud by poté tato změna nastala na dobrém základě další spolupráce mezi vlastníky a uživateli ve prospěch veřejných statků vyplývajících z půdní držby, byli bychom již nejen na cestě do Evropy, ale opět v ní.

Jak dlouho se bude dále nesmyslně nadržovat většině nájemců, kteří půdu a krajinu dále beztrestně exploatují, čímž ničí nejen soukromý statek někoho jiného, ale i veřejné statky nás všech? Stohektarové lány založené komunisty sice již 11 let právně neexistují, ale jsou udržovány komunisty samými a jejich pohrobky. Vodní a větrné eroze dále odnášejí nejen nejcennější humus z půdy do vodotečí a vodních děl, tyto zanášejí a zbytek odnáší za hranice země do světových oceánů a moří. Je až úsměvné, kolik dojemné péče je věnováno škodám zemědělským, dnes již všem soukromým podnikatelům, bez ohledu na to, zda se podílejí na tvorbě veřejných statků či nikoliv. Veřejné peníze však dostávají. Od současné vlády zřejmě i proto, aby byl co nejdéle udržen agrární socialismus a tím i naděje, že jej nespláchne nic než až mnohatisíciletá voda.

 

V Branišovicích dne 31.8.2002

 

Ing. Jaromír S. Morávek

předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků ČR

člen Předsednictva Konzervativní strany, www.skos.cz

kandidát do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu č. 54 Znojmo za Konzervativní stranu