Autor: Jan Fořt

Nové vyhlídky naší staré politické scény

Staré psy novým kouskům nenaučíš...

---

Očekávaný sjezd ČSSD přinesl jen potvrzení, že není naděje na smysluplný a důvěryhodný vývoj na naší politické scéně. Politickou krizi, která nyní přichází, nikdo nedokáže definovat či spíše ani přiznat. Proto není ani síla, která by byla schopna krizi pojmenovat, nalézt a připravit řešení.

Strana, která nemá možnost nabídnout žádné osobnosti, může jen opět kráčet zahnívajícím rybníkem. Zvolené předsednictvo jen potvrzuje skutečnost, že ČSSD si opět zvolila to nejhorší řešení. Nic neměnit a pokračovat jen k zachování privilegií. Jak jsem již opakovaně tvrdil, něco mezi panem Fierlingrem a Laušmanem v minulosti. Tak jako v obou zákonodárných sborech ČR, kde privilegia imunity poslanců a senátorů nemají v civilizovaném světě obdoby, nemá strana ani chuť bojovat tvrdě proti chybám celého desetiletí Také nebyl žádný důstojný kandidát ani na předsedu strany, ani předtím na funkci prezidenta. Ať hodnotíme vládu Miloše Zemana z jakékoli pozice, nelze mu upřít charisma vůdce a člověka, který ČSSD dovedl do Strakovy Akademie. Stejná je však i situace v ODS, která také ztratila vůdce a osobnost. Nebudu se nyní zabývat klady a zápory obou, rozpitvávat důsledky jejich činů a rozhodnutí. Ale obě strany jsou nyní spíše jen sirotci. ODS i ČSSD.

ODS, která je nyní v pozici opozice je na tom skutečně daleko lépe, protože vše může kritizovat bez jakékoli větší odpovědnosti. ČSSD však nyní se svou koalicí odpovídá za vedení státu, jeho vnitřní a zahraniční politiku. Vzhledem k tomu, že si představitelé ČSSD ve vládě příliš nerozumí s představiteli KDU - ČSL a Unie Svobody - DEU jak na poli zahraniční politiky, tak i v politice domácí, je další konstruktivní pokračování této politiky spíše iluzí. Unie Svobody, pokud by skutečně chtěla obhajovat svůj program, nemá ve vládě co pohledávat. Jinak je tomu, pokud jde o lépe placená místa na všech možných stupních státního aparátu, kde se dnes opět obsazují místa jen podle stranické nomenklatury. „Jako za starých časů dobré totality."

„Nomenklatura" - to bylo to jediné správné slovo pro vedoucí úlohu Strany ve státě. To bylo to jediné správné zařazení občana ve výkonu funkce. Ale tehdy ve vědomí občanů bylo jasné, kdo je kdo. Nomenklaturisté byli téměř veřejně známé osoby. Dnes je to ale jinak. Kdo je kdo? Jen strany jsou nyní jiné, avšak mnohdy se stejnými lidmi... Podřadné zákony schvalované nyní Parlamentem nemohou narušit kalné vody smrdutého rybníka. Ale pokud se objeví skutečně zásadní spory o zákony většího významu, např. zákon o nájemném, pak se Unie musí rozhodnout, zda opět sestoupí do dalšího bahna naší politiky či z vlády odejde. Rozhodně by to bylo čestnější a pro svou nejistou budoucnost snad i výhodnější.

Je otázkou, zda Unie dokáže mezi téměř 50% občany, kteří se nezúčastnili voleb, najít nové osobnosti. Vedení Unie však nyní ve svém poslaneckém středu tuto osobnost nemá. Vzhledem k tomu, že po odstoupení Unie svobody z vlády by vládní koalice zeštíhlila na ČSSD a KDU ČSL, by to znamenalo pro ČSSD bojovat o spolupráci buď s ODS či KSČ. Spolupráci s KSČ na sjezdu předseda ČSSD kategoricky odmítl, spolupráce s ODS by však byla pro ČSSD daleko zákeřnější. Prakticky to znamená kompromis bez konce. To je však pohřební průvod ČSSD. Na druhé straně by to bylo největší vítězství KSČ. A opět bez její zásluhy. Jen prohnívající nová opoziční smlouva by stáhla stranu do bažin. Ani ODS by mnoho nezískala, protože politika této strany je podporována především zbohatlíky, kteří se zmocnili moci i peněz právě díky vládě této strany. Vše bylo prakticky rozkradeno s dobrým úmyslem - beztrestně si pomoci k majetku. Proto také přiznání majetku a tím i přiznání nezdaněných příjmů je děsem spravedlnosti. A to je voličů ODS jen něco přes 20% z 50% občanů, kteří se zúčastnili volebního aktu. Tak se však v budoucnosti můžeme přiblížit k předčasným volbám.

Nyní jde tedy především o konsolidaci těch, kteří jsou ochotni nabídnou pomoc, síly a nové osobnosti, pokud možno co nejméně svázané s politikou posledních 10 ti let. Všichni ostatní opotřebovaní, opakovaní v různých stranách velkých, malých i těch nejmenších by měli pochopit, že chtějí-li opravdu této zemi pomoci, pak jejich funkce je spíše v práci, v pozadí, ale bez bojů o výhodné parlamentní či vládní posty. Je to snad jediná cesta o vytvoření takové strany, která by dokázala vyvolat důvěryhodnost a přesvědčila národ o téměř nemožném, že špatné činy a zločiny se nevyplácí. Zločiny proti občanovi či hospodářské zločiny proti státu jsou trestné činy. 

 

„...Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní. Jenže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo byl slušný, byl slušný vždycky. Kdo byl věrný, věrný je i teď. Kdo se točí s větrem, točil se i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestal přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jen se vybarví...".

Karel Čapek 1938, LN

 

 

10. dubna 2003

 

MUDr. Jan Fořt

Předseda Konzervativní strany

www.skos.cz

---