Autor: Pavel Mareš

Nepřilévat olej do ohně

Čím hlasitější agitace, tím silnější odpor

„Zastavte rostoucí homofobii a transfobii, dokud to ještě jde," varuje Česko majitel bratislavského baru Tepláreň Roman Samotný.

Nedá se popřít, že vztahy mezi LGBTQ scénou a ostatní veřejností nejsou ani u nás zrovna ideální, ale zatím jsem si nevšiml, že by si někdo kladl otázku, proč tomu tak je. Položím ji tedy já: není příčinou napětí mezi oběma stranami neúměrná propagace životního stylu LGBTQ, křiklavě hlučné „průvody hrdosti", stále rostoucí požadavky na zrovnoprávnění homosexuálních svazků s manželstvím, až po uzákonění „manželství pro všechny" a práva na adopci dětí bez ohledu na to, jaký dopad na jejich psychický vývoj a budoucnost taková karikatura rodiny dvou tátů bez mámy nebo dvou matek bez otce bude mít? (K tomu pár zajímavých čísel z projevu Baracka Obamy v r. 2008: „U dětí, které vyrůstají bez otce, je pětkrát pravděpodobnější, že budou žít v chudobě a páchat zločiny, devětkrát pravděpodobnější, že nedokončí školu, a dvacetkrát pravděpodobnější, že skončí ve vězení." Dá se jistě namítat, že americké statistiky nic neříkají o českých poměrech, ale strkat před nimi hlavu do písku není příliš prozíravé. Jsou přinejmenším varováním, kam by se mohl ubírat vývoj v Česku s dalším pronikáním amerického „way of life" do našeho prostoru. To opravdu chceme? Že by Obama byl tajný putinovec, když se mu to taky nelíbí?)

Pro přežití a prosperitu společnosti není nic důležitějšího než stabilní, funkční rodiny s pevnými vztahy mezi manželi, rodiči, dětmi a prarodiči. Propagace alternativ bude nutně vyvolávat odpor konzervativně smýšlejících občanů. Čím hlasitější agitace a čím alternativa vzdálenější od zmíněného statistického optima, tím silnější odpor - to je zákon akce a reakce.

Jak tedy zastavit rostoucí homofobii a transfobii? Je to podle mne zcela v rukou oněch sexuálních menšin: necpat se agresivně do veřejného prostoru jako oběti kdovíjakého útisku a diskriminace a nevyžadovat pro sebe výhody, které jim z hlediska celospolečenského přínosu nepřísluší. Homosexuální páry nikdy nebudou pro společnost stejným přínosem jako rodina. Protože nemohou rodit děti, nemají nárok na podporu ve stejném rozsahu, jako mají manželé. Pokud by se s tím ta naše hýčkaná LGBTQ menšina dokázala smířit a přestala si bojovně vymáhat „stejná práva" a přitom ostentativně demonstrovat svou odlišnost, nikdo by se nad jejich soukromými libůstkami nepozastavoval a skoro jistě by po nich nestřílel - i když u psychopata si samozřejmě nemůže být zcela jistý nikdo nikdy ničím. Čímž, jak je snad samozřejmé, toho šíleného bratislavského střelce nikterak neomlouvám.