PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

12.03.2007

Autor: Vlastimil Podracký

Nekonečné výdaje zdravotnictví

Chmurné vyhlídky na (ne)možnost zaplatit v budoucnu potřebnou lékařkou péči.


Změny v placení zdravotnických služeb, přesun plateb na občany a snížení vzájemné solidarity zajišťované státem, vede k úvahám o perspektivě dalšího pokračování zdravotního pojištění. Nebudu nyní polemizovat se zcela signifikantním fenoménem nadužívané solidarity, tedy neplacených služeb, které jsou tímto automaticky zneužívány až do nesmyslnosti a konečného zhroucení. Tento fenomén je známý a dostatečně propagovaný pravicovými liberály a nutnost zavedení částečného působení tržního mechanizmu do zdravotnických služeb je více než nepochybné. Je jen otázkou míry jeho použití. Bohužel fenomén nadužívání je k zavedení plateb ve zdravotnictví vysvětlován jako jediný, což je typicky pozitivistický přístup, prostě pohled jen na „špičku nosu". V rámci tohoto omezeného pohledu je způsob doplatků na zdravotnické služby „konečným řešením", to znamená že půjde v každé další změně jen o míru použití, tedy jen o výši doplatků. Socialističtí obhájci zdravotnických služeb plně hrazených státem mají ten pohled ještě omezenější. Prostě donekonečna zadlužovat stát, protože jiné zdroje by se dotkly daní a tím životní úrovně obyvatelstva. Ono to nějak dopadne! Hlavně, že jsme u vlády a můžeme mít vysoce placená místa!

Jsou ovšem jiné daleko více ontologické fenomény působící na zvyšování potřeb zdravotnických služeb, bohužel ne tak dobře řešitelné. Navyšování potřeby zdravotnické péče narůstá stále jako výsledek korelace dvou fenoménů: devitalizace obyvatelstva a narůstání nabídky nových služeb v závislosti na vědeckých poznatcích. Působí v pozitivní korelaci, takže se ve výsledném efektu těžko rozeznává jeden od druhého. Pokusím se je oddělit:

Devitalizace obyvatelstva má opět dva fenomény: 1. Celková fyzická devitalizace daná způsobem života bez fyzického pohybu, zhoršováním životního prostředí a nezdravými životními návyky. 2. Stárnutí obyvatelstva, které je dáno jednak denatalizací (snižováním porodnosti a tím k převaze starších lidí) a jednak novými zdravotnickými metodami, které udržují naživu staré a nemocné lidi, kteří dříve umírali. První fenomén je řešitelný změnou společenských pravidel a životních způsobů. Druhý je částečně řešitelný zvýšením porodnosti. Devitalizace obyvatelstva je tedy v rukou lidí a je lidskou snahou odstranitelná. Nicméně velmi obtížně. V žádném případě ovšem není řešitelná ve společnosti založené na pozitivistickém myšlení a spoléhání na přirozený vývoj. Přirozený vývoj v modernitistické společnosti vede do ontologicky neřešitelné situace, protože společnost je ve stavu, ve kterém již nefunguje evoluce na základě přirozeného výběru schopných.

Narůstání nabídky zdravotnických služeb koreluje hlavně se stárnutím obyvatelstva, avšak také s udržováním naživu nemocných obecně. Je dáno vědeckými poznatky a investicemi do zdravotnictví. Dále působí kreativní snaha o uplatnění zdravotnických pracovníků. Pokud se jedná o preventivní zásahy, je tato snaha produktivní, protože udržuje ve zdraví lidi pracovně nasazené a tím podporuje schopnost obyvatelstva být ekonomicky úspěšné a vytvářet hodnoty pro společnost, v neposlední řadě i platit výdaje na zdravotnictví. Neproduktivní je zachraňování lidí s negativní prognózou. Altruizmus, který v této souvislosti působí, je na základě křesťanských a humanitních idejí nutný a nezavrhnutelný. Fenomén narůstání nabídky zdravotnických služeb je altruisticky odůvodněný, ovšem vedoucí společnost do neřešitelných situací. Hovořit o tomto fenoménu se zakazuje s humanitních hledisek. V poslední době se naznačují eugenická řešení: eutanázie a potraty nekvalitních plodů, která ovšem naráží na dosud uznávané humanitní ideály. Tato řešení zde nehodlám rozebírat.

V rámci humanitních ideálů evropské civilizace je možno řešit pouze devitalizaci, nikoliv negovat zvyšování nabídky služeb. Je to jistě poloviční řešení, ale takové, které nám zajistí alespoň zastavení zhoubného vývoje nekonečného růstu výdajů na zdravotnictví, který společnost nemůže hradit. Pokud bude růst výdajů na zdravotnictví v souladu s celkovým ekonomickým růstem, je možno považovat vývoj za udržitelný a výdaje hraditelné převážně ze solidárních plateb zdravotnického pojištění. Pokud se ovšem devitalizace obyvatelstva nezastaví, není možno považovat řešení čistě ekonomickým přerozdělením plateb ze zdravotní pojišťovny na pacienty za konečné. Důsledky bych si dovolil vykreslit asi takto:

Chudí vážně nemocní lidé budou umírat, protože si nezaplatí drahé operace a jiné služby. Středně bohatí zchudnou zaplacením drahých služeb při záchraně zdraví nebo života, přičemž se může uplatnit i vydírání. Pracovní schopnost lidí v produktivním věku může být ohrožena v některých případech u nižších příjmových skupin tím, že se neschopností zaplatit zdravotnické služby sníží jejich pracovní výkon a příjmy a následně opět zhorší jejich zdravotní stav. Tím se dostanou do nerozpojitelného kola bídy a nezadržitelného propadu do marginality. Určitě by se našly i jiné katastrofické scénáře. Jedním z nich je i zhroucení hospodářství, jestliže se zachovají zdravotnické služby placené státem.

Asi bychom nechtěli nechávat umírat staré a nemocné bez pomoci nebo je vyvražďovat, proto je opravdovým řešením jen vitalizace obyvatelstva sestávající ze dvou prvků: 1. Udržování zdravotního stavu obyvatelstva na vysoké úrovni zdravým způsobem života i za pomoci zdravotnictví (prevence, kvalitní léčba banálních chorob) 2. Dostatečná porodnost. Jiné řešení není. Vzájemné tahanice, která skupina má výdeje hradit, k ničemu nevedou.

 

12. března 2007

 

Vlastimil Podracký