Autor: Pavel Mareš

Nejvyšší čas...

...vrátit se k našim duchovním kořenům

---

 

Nejdřív nechal Lidl vyretušovat kříže z ikonických křesťanských kostelů na řeckém ostrově Santorini. Aby se prý jeho reklamou necítili uraženi muslimští zákazníci. Pak zmizela socha Krista Krále nad portugalským Lisabonem z reklamního klipu k šedesátému jubileu slavného modelu Porsche 911. No, a nedávno na oficiálním olympijském plakátu zmizel kříž z katedrály pařížské invalidovny. Ale pojďme blíž, k našim sousedům. O Velikonocích se frankfurtské ulice skvěly výzdobou na počest - muslimského Ramadánu. Nic vám to neříká? Evropa, kdysi křesťanská, se za své duchovní kořeny začíná stydět.

Cožpak o to, už za bolševické vlády nám byl o Vánocích do hlav vtloukán děda Mráz, abychom zapomněli na betlémské nemluvně, i když s úspěchem pouze částečným; zato křesťanský obsah Velikonoc se podařilo vymazat a nahradit zajíčky, kuřátky, pomlázkou a vajíčky téměř dokonale. Je to celkem pochopitelné: ono je přece jen příjemnější oslavovat symboly jara, než si připomínat barbarské umučení jakéhosi židovského snílka a jeho údajné zmrtvýchvstání. Byznys a jeho všudypřítomné reklamy úspěšně pokračují v tom, co bolševik začal: zatlačování duchovních hodnot z veřejného prostoru do soukromí a jejich přehlušení zábavou a konzumem. Přitom jsme třetí světové válce, a bude to nepochybně válka nukleární, nikdy nebyli tak blízko jako dnes. Pokud jste to nevěděli, tak od startu mezikontinentální rakety, odpálené možná pouhým nedopatřením a detekované satelitním systémem včasného varování, má americký prezident pouhých 6 minut na rozhodnutí o spuštění odvetného úderu. Takových raket s nukleární hlavicí je na ruské i americké straně kolem 1700 a dopadnou do 24 až 30 minut od vypálení. Jakmile jednou odstartují, letí neodvolatelně k předem naprogramovanému cíli. Během půlhodiny tak může být vyhubena třetina až polovina lidstva a pro zbytek se naše planeta stane neobyvatelnou, takže postupně rovněž vyhyne. (Údaje převzaty z publikace Annie Jacobsenové "Nuclear War: A Scenario", viz též podcast s Lex Fridmanem). Nemyslíte, že je nejvyšší čas přestat se zabývat hloupostmi a přejít k tomu podstatnému: co ze mne, co z nás zbude, jestli se naše těla vypaří v atomové výhni? Přetrvá alespoň nehmotná, spirituální složka mé identity, které se v Bibli říká „duch" a v současném jazyce je jí snad nejblíže pojem „vědomí"?

Když odbouráme všechen ten komerční balast, Vánoce jsou o tom, že Bůh se zhmotnil v těle Ježíše Nazaretského, aby světu ukázal cestu k záchraně od jinak nevyhnutelné zkázy. Nějaká tři desetiletí onen živý příklad dokonalého lidství chodil po Judeji a Galileji, ale tehdejším vládcům byl nepohodlný, a tak s ním naložili po svém - ukřižovali jej. O tom jsou Velikonoce, ne o pomlázce a vajíčkách. Ale jsou také o tom, že ten podivuhodný muž přežil svou smrt a tutéž možnost otevřel i pro nás. A o tom jsou evangelia, česky „radostné zprávy". Jestli jste je nikdy nečetli, máte nejvyšší čas. Lepší protiváhu chmurnému nukleárnímu scénáři Jacobsenové byste marně hledali.

 

Autor je členem Konzervativní strany.

 

 

 

---