PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

22.10.2006

Autor: Dan Drápal

Minulý týden...

Reflexe dění týdne 16. - 22. října 2006.


Jistě, nejdůležitější událostí minulého týdne byly senátní a komunální volby. Kdo se zajímá o politiku, ten do této chvíle slyšel již celou řadu komentářů, proto mi dovolte, abych se věnoval jiným tématům, jež by mohla zapadnout, ač jsou velmi zajímavá a dle mého názoru i důležitá.

Bývalý poslanec Kořistka prohrál soud s pány Dalíkem a Večerkou a musí se jim omluvit za pomluvu a zaplatit po 15 000 korunách. Již se vyjádřil, že se neomluví. Dle mého názoru dělá chybu, přestože věřím spíše jemu než protistraně. Pokud pan Kořistka nelhal, zůstane pravdomluvným člověkem, i když ho soud odsoudí. Stát v takovém případě tratí více, než pan Kořistka.

Proč se však k této věci vracím: Přeji si, aby nezapadlo, že došlo na Kořistkova slova. Ihned po vypuknutí aféry pan Kořistka říkal, že si nikdy nepřál, aby MF Dnes jeho informaci o pokus jej zkorumpovat zveřejnila, protože nemá žádné důkazy. (MF Dnes tehdy také jednoznačně uvedla, že informaci zveřejňuje proti vůli pana poslance Kořistky.) Když se celá aféra rozjela, řekl pan Kořistka, že to nakonec bude on sám, kdo na to doplatí a dojede, což se nyní stalo. Poučení pro všechny: Své kritické názory vykládejte jen opravdu blízkým přátelům, nemáte-li důkazy.

Osobně si myslím, že by MF Dnes měla finanční částku uhradit za pana Kořistku.

Mnohem závažnější je ovšem vývoj kolem kauzy Kubice. Inspekce ministerstva vnitra už navrhla státnímu zástupci, aby obžaloval pana plukovníka Kubiceho plus dva jeho podřízené.

Došlo tedy k nejhoršímu: Není vyšetřováno to, co pan Kubice zjistil, je vyšetřován pan Kubice. Osobně si myslím, že pan Kubice udělal chybu, že se zveřejněním své zprávy před červnovými volbami čtyři dny nepočkal, nicméně přesto mám dobré důvody považovat jej za čestného a neúplatného člověka. Je mi líto všeho, čím si od června musel projít. Mám obavy, že policie nemá k dispozici mnoho kvalifikovaných policistů, kteří by na něco přišli a ještě k tomu měli odvahu něco s tím udělat.

Chci upozornit na jednu zajímavost: Na pana Kubiceho bylo podáno celkem patnáct žalob. Žalující se cítili poškozeni obsahem Kubiceho zprávy. V Kubiceho zprávě byl třeba s největší pravděpodobností naprosto nepravdivý drb, že pan Paroubek se v určité situaci zachoval jako pedofil. Pan Kubice má být trestán za to, že tento drb se dostal do jeho zprávy. Přece ale musí být každému jasné, že tato „informace" (a mnohé jim podobné) není něco, co si pan Kubice myslí. Účelem jeho zprávy bylo ukázat, jak a s čím různí mafiáni pracují. Podle mě by měl být pan Paroubek za takové informace vděčný. Nepochybuji totiž o tom, že jsou svým způsobem aktuální. Vždyť v samotném srdci sociální demokracie se před lety zrodila akce Olovo, namířená proti Petře Buzkové. Když takové věci organizovali lidé spjatí s nejužším vedením ČSSD proti nejoblíbenější političce své strany, proč se divit, že podobné sítě spřádají různí mafiáni? Být inspekcí ministerstva vnitra, soustředím se na ty mafiány, nikoli na pana Kubiceho. Bývalý ministr pan Bublan by měl zpozornět, když se při poslední aféře ukázalo, že bývalý vedoucí kanceláře premiéra pan Doležal měl doma spis i na něj. Podle mne by měl stát spíše na straně pana Kubiceho.

Zajímavý byl vývoj kolem Budišovské kauzy. Pan Paroubek tvrdil, že do věci jako tehdejší ministr pro místní rozvoj nemohl nijak zasahovat, protože v komisi, rozhodující o jednotlivých projektech, zasedalo šestadvacet různých lidí. „Ať někdo z nich řekne, zda jsem ho ovlivňoval," nechal se vítězoslavně slyšet pan Paroubek.

Škoda, že mlží. Trochu světla do věci vnesla nyní již také obviněná Věra Jourová plus ještě další referent, který tehdy pracoval na ministerstvu. Pan Paroubek Věru Jourovou hájil, dokud neukázala prstem i na něj. Výpovědi tehdejších pracovníku ministerstva pro místní rozvoj jsou dosti důležité. Ne proto, že by snad na tomto ministerstvu korupce jen kvetla a že by jí tam bylo více, než jinde, nýbrž proto, že nám dává nahlédnout, jak tento stát vlastně funguje.

Jednotlivé projekty u komise „vítězily" v závislosti na tom, jak je obodovali pracovníci ministerstva a jak o nich referovali. Konec konců, není se moc čemu divit. Nedovedu si představit, že by se oněch šestadvacet členů komise detailně probíralo jednotlivými položkami projektů. Ani jim to příliš nevyčítám. Kdoví, kolik projektů za miliony museli schválit během jednoho svého setkání.

Věra Jourová, jak se zdá, přišla na ministerstvo s kritickým postojem k jeho dosavadní práci. Nicméně po čase zřejmě podlehla celkové situaci a způsobu práce a začala dbát na (samozřejmě nijak nezdokumentované) jemné pobídky nadřízených, aby něco „pomohla prosadit", protože „na této věci je mimořádný zájem".

Po pravdě řečeno, ani nevím, zda se tato plíživá korupce, která se všem jejím účastníkům ve svém zárodku ani jako korupce nejeví, dá nějak odstranit. ODS mluví o systémových změnách. Jistě, kde jsou možné, nechť jsou provedeny. Ovšem lidský faktor nevyloučíme nikdy. Hranice mezi objektivním a subjektivním posouzením zůstane velmi mlhavá. Hmatatelná věc jsou ovšem peníze. V odposleších byla zachycena slova „peníze pro Věru". Je myslitelné, že Věra žádné peníze nedostala a jeden korupčník pouze tvrdil druhému, že pro ni nějaké potřebuje, a pak si je nechal. Je možné, že Věra peníze skutečně dostala. Možná si je všechny nechala. Možná, že část z nich „poctivě" odvedla svým nadřízeným. Možná se pravdu o této věci dovíme až jednou na definitivním soudu Božím. Píši o tom jen proto, že chceme-li si uchovat čistý štít a v morálně zamlženém prostředí nevíme přesně jak, pak by nám obálka s penězi, které nám po právu nenáleží, měla definitivně a jednoznačně otevřít oči. Ale vím, že tuto větu asi píšu pro poměrně malou menšinu. Tato menšina, jakkoli malá, je ovšem solí země.

 

22. října 2006

 

Dan Drápal