Autor: Pavel Mareš

Kozel zahradníkem?

Ministr spravedlnosti by měl mít zákony v malíčku, a ne-li všechny, tedy přinejmenším ústavu.

---

Federální ministr spravedlnosti Merrick Garland v tom má jasno: Texaský zákon zakazující od 1. září 2021 potraty po 6 týdnu těhotenství je protiústavní. Čím to zdůvodňuje? Zbavuje prý ženy jejich ústavních práv. „Je to zjevně protiústavní,“ cituje Fox News jeho prohlášení z počátku září. „Zjevným a výslovně uznaným záměrem této statutární intriky je zabránit ženám ve výkonu jejich ústavních práv.“ Americký prezident Joe Biden mluví dokonce o „bezprecedentním útoku na ústavní práva žen“.

Od Bidena to čekat nelze, ale ministr spravedlnosti by měl mít zákony v malíčku, a ne-li všechny, tedy přinejmenším ústavu, na kterou se odvolává. To o něm alespoň předpokládá průměrný americký občan, který si ústavu zpravidla ani nepřečetl, a proto si o úsudku takové šarže nedovolí zapochybovat. Jenže…

Jenže v ústavě Spojených států o nějakých ženských právech nenajdete ani slovíčko. Dal jsem si tu práci a přečetl ji od A do Z, včetně všech 27 dodatků. Není tam nic o ženských právech ani obecně, natož konkrétně o právu na potrat. Je tam pouze zákaz diskriminace na základě pohlaví, týkající se zrovna tak mužů jako žen, ale jinak nic. Pan Garland si svůj argument prostě vycucal z prstu. Ale protože je ministrem spravedlnosti, nikdo o jeho autoritativním výroku nepochybuje, zato se jím teď kdekdo bude ohánět. Tak třeba texaský gynekolog Alan Braid dokonce zveřejnil, že záměrně provedl potrat jedné klientce v San Antoniu, aby mohl před soudem napadnout tento „zjevně protiústavní zákon“. Nač číst ústavu, když stačí papouškovat ministra spravedlnosti.

Kdyby si pánové Biden, Garland nebo Braid přečetli 10. dodatek ústavy, zjistili by, že práva, která ústava výslovně nepřiznává Unii, ani nejsou ústavou vyjmuta z pravomoci států, náležejí jednotlivým státům. Takovým právem je i regulace potratové praxe, která tudíž plně spadá do kompetence jednotlivých států a Texas si ji může legislativně upravit, jakkoli jeho zákonodárný orgán uzná za vhodné. Ani president, ani ministr spravedlnosti, ani jiný federální orgán do toho Texasanům nemají co mluvit. To ostatně uznal i Nejvyšší soud, a jestli je na jeho verdiktu něco překvapivého, pak hlavně to, že nebyl jednomyslný, když ústava hovoří zcela jednoznačně. Bohužel ani některým jeho soudcům zřejmě nechybí chuť ohnout právo podle jejich politických preferencí.

Nehodlám se zde zabývat takzvaným právem svobodně nakládat s vlastním tělem, to jsem již učinil jinde. Je to koneckonců jen jedna z plejády lidskoprávních otázek, které se v debatách příležitostně vynořují. Za pozornost však stojí, jak dramaticky se proměnila situace v zemi, která byla kdysi celému světu vzorem v úctě k občanským svobodám. Dnes tam vládne neomarxismus - ve školách, v úřadech, v sociálních sítích, médiích. Kdo nezpívá podle jeho not, může se rozloučit s kariérou. My, co ještě pamatujeme komunistickou vládu, známe tu dusnou atmosféru velmi důvěrně. Že ovládne i Spojené státy, někdejší maják svobody a demokracie, to nás ani v nejdivočejších snech nikdy nenapadlo. A hle, stalo se.

Prezidentské volby 2020 byly masivně zfalšovány, existují o tom tisíce dokladů. Ty však média zametla pod koberec a každá zmínka o nich na sociálních sítích byla pečlivě vymazána. Stejně jako aféra s notebookem Huntera Bidena, obsahujícím choulostivé záznamy o jeho pochybných obchodech. Twitter, Facebook i mainstreamový tisk cenzurovaly všechno, co stavělo Bidena do špatného světla. Co na veřejnost přesto proniklo, bylo prohlášeno za ruskou dezinformační kampaň. Mají tedy už i v USA zakázaná jména, zakázané názory, zakázaná témata, zakázané knihy, zakázané autory. Svoboda slova? Pouze pro toho, kdo má ty „správné“, to jest levicové, progresivní názory. Ústava je pro levici jen cár papíru. Bude zajímavé sledovat, jak si Texas své ústavní právo obhájí.

 

 

 

---