PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

12.02.2002

Autor: Jan Kubalčík

K Volebnímu programu sdružení Zvon - Pospolitost

Polemika s návrhem Volebního programu společného výboru Zvonu a Pospolistosti


Tento text je polemikou s Volebním programem uskupení, které se konstituuje kolem sdružení Zvon - Pospolitost. Nemá být vyčerpávající kritikou a také se nezabývá těmi otázkami, které by v materiálu takové povahy být měly a zde nejsou. Dominantním cílem tohoto materiálu je pokus o ukázku "programu", který snad ani neměl být napsán. Je to typický reprezentant textů, které tak hustě vznikají mezi "dobře myslícími", jejichž praktická politická činnost by všakpřinesla ještě více a daleko hlubších problémů, než jsou ty, se kterými je nám dáno potýkat se v současnosti.

Na druhé straně si samozřejmě vážím každého, kdo je ochoten vložit kus vlastní práce a vlastního času do sepsání takového textu. Je vždy příjemné zjistit, že ještě existují lidé ochotní se nad něčím vůbec zamýšlet. Zkušenost však praví, že pokud se politiky týče, je nezbytné opřít se o nějaký ucelený politicko-filosofický koncept, o nějakou ideologii, která je srdci a mozku nejbližší. V případě Konzervativní strany jde - přirozeně - o konzervatismus.

Nestačí přeci říct - chci dobro. Politika je (mimo jiné) hledáním odpovědi na otázku, jak toho dobra dosáhnout. Přitom je třeba být konzistentním - nelze např. na jedné straně požadovat po státu zajišťování mnoha funkcí a na druhé straně horovat pro snížení daňové zátěže obyvatel. Tzv. nepolitická politika je suchou větví na stromě politického myšlení, neboť vychází z mylného přesvědčení, že stačí poctivě chtít dobro. To je však podmínka zajisté nutná, nikoli postačující. Ne přepolitizování, ale nedostatek skutečné politiky je v kořenech našeho současného stavu. Ústa přesvědčující daňové poplatníky prostřednictvím klišé, že neexistuje pravicová nebo levicová politika - jen ta "dobrá" a ta "špatná", ruce tahající z jejich kapes další a další peníze na zařízení toho "dobra"... Není-li totiž jasně deklarovaná idea - měřítko, dle kterého se má vláda sama sebe prohlašující za pravicovou (nebo liberální, nebo konzervativní...) chovat, posuzovat, kontrolovat a v konečném důsledku volit či nevolit, může se chovat jakkoli...

Poznámky k jednotlivým bodům jsou bezprostředně za nimi (viz níže), odlišeny jsou kurzívou.

 

V Brně 12. února 2002

Jan Kubalčík

místopředseda MS Konzervativní strany Brno

 

VOLEBNÍ PROGRAM

pro parlamentní volby

     

  1. Půjdeme sami příkladem, i když jsme jen obyčejní lidé. Za svoji veřejnou práci nám postačí podstatně menší mzda než je nyní. Jsme pro dvojnásobek průměrného platu, tj. 28 000,-- Kč měsíčně + nezbytné náhrady, které budou transparentně vyúčtovány a ke kontrole každému občanu, např. na Internetu.
  2.  

    Velmi populistické. Platy zákonodárců a veřejně činných osob tvoří zanedbatelný zlomek ve výdajích státního rozpočtu - nemá smysl se jimi zabývat. Chápu psychologický, resp. morální aspekt této snahy, ale ve skutečnosti by realizace tohoto návrhu byla příkladem toho, kdy je cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly. Lidé jsou totiž přirozeně nedokonalí - hříšní. A příležitost, jak známo, dělá zloděje. Pokud se politickou činností nezabývají občané, kteří mají své vlastní významné příjmy a mohou pracovat bez nároku na jakoukoli odměnu (což je však více méně aristokratický princip), potom jakékoli snížení příjmů takových osob zvyšuje pravděpodobnost jejich náchylnosti ke korupčnímu chování. Toto téma (zejména ve vztahu k prezidentovi a k představitelům moci soudní) lze velmi podrobně studovat v Listech federalistů.

     

  3. Prosazujeme zásadní změnu řízení společnosti, tj. posun rozhodovacích pravomocí z centra k občanovi. Zasadíme se o podstatnou redukci - snížení počtu poslanců, senátorů až na polovinu, neboť jim ubude činností. Budou totiž pracovat (ve spolupráci s občany) jen na podstatných zákonech nezbytných pro úroveň státu a tak mnoho dalších otázek se přesune dolů na nižší úrovně, kam dávno patří. Druhá část poslanců se přetransformuje na činnost občanských managerů. Budou pomáhat organizovat, spoluřídit a spolumoderovat veřejná diskusní fóra s občany při hledání nejlepších řešení.
  4.  

    K první části navrhovaného bodu - opět velmi populistické (zejména snížení počtu členů zákonodárného sboru). Pokud měl autor na mysli uplatňování principu subsidiarity, posílení pravomocí obcí (což je vždy třeba blíže specifikovat - např. včetně možnosti výběru vlastních daní pro obec i kraj), včetně posílení státu tam, kde má hrát svoji nezastupitelnou roli, pak se omlouvám. Z předloženého je však velmi nejasné, co se myslí pod "řízením společnosti". K dokreslení snad postačí ocitovat dílo Demokracie v Americe:

    "Federální vláda se od té doby ocitla ve velmi kritické situaci; její nepřátelé se těšili přízni lidu a jen tím, že ji někdo slíbil oslabit, získával právo ji řídit." [str. 287 - v posledním vydání z r. 2000]

    Závěr tohoto bodu je příkladem dobrých úmyslů, ale naprosté politické naivity tvůrců.

     

  5. Otevřeme politiku každému občanovi. Podstatou věcí veřejných je hledání nejlepších možných "receptů" na řešení mnoha věcných, jednoduchých i složitých problémů. Prohlašujeme, že nemáme patent na rozum - na tu jedinou správnou pravdu. Víc hlav víc ví. Proto zavedeme permanentní střetávání myšlenek všech lidí, kteří si to budou přát. Uskutečníme veřejné soutěže o nejlepší pozitivní věcná řešení. Vítězné přijaté návrhy (zákony, pravidla), které budou zúčastněnými vybrány doporučujeme finančně ohodnotit, neboť to je za skutečnou práci a ne za prázdné ideologické žvanění.
  6.  

    Jako konzervativec rád souhlasím s myšlenkou, že "Je třeba jasně říci: lidé mají přirozené právo na to, aby jim bylo zabráněno plést se do politického rozhodování způsobem, pro nějž nemají kvalifikaci a který jim může leda uškodit." [Russell Kirk]. Jedním z důvodů je fakt, že "Zpravidla ovládají ducha národa pouze prosté koncepce. Pochybená idea, avšak jasná a přesná, bude mít ve světě vždy větší váhu než idea pravdivá, ale složitá." [Alexis de Tocqueville, Demokracie v Americe - str. 121]. Proto je uvedený bod 3 velmi naivní. Navíc se obávám, že z tohoto bodu implicitně vyplývá, že zastánci tohoto textu programově nechtějí nic tvrdit. Avšak politik, který není ukotven v nějakém jasném názorovém rámci, z kterého plyne jeho pohled na otázku daňovou (nebo hospodářskou obecně), otázku sociální, obrannou,... je v zásadě i nebezpečný. A to proto, že více takových "politiků" vyrobí z politiky velmi rychle plytký souboj bezobsažných forem, z kterého se naprosto vytratí kýžený střet idejí. Myslím, že jeden druh takové deformace politiky máme v ČR právě před očima a že je to škodlivé.

     

  7. Protože žijeme bohužel už v období globální ekologické krize, tedy ve stavu přetížení přírody a narušení její absorpční schopnosti, což značí přímé ohrožení lidské existence, budeme usilovat o zásadní zkvalitnění vzdělanosti, a to v celém spektru těchto souvislostí bez nichž se moderní hospodářství a ekonomika vůbec nedají uskutečňovat.
  8.  

    Promiňte, ale to může znamenat cokoli.

     

  9. Zasadíme se o nastartování výrazné racionalizace celého našeho hospodářství. Miliony se mnohdy zcela zbytečně "vyhazují oknem" a na důležitější potřebnější věci nejsou pak již prostředky.
  10.  

    I tohle může znamenat cokoli.

     

  11. Dáme možnost, aby se politikem jakékoliv úrovně mohl stát každý řádný občan v přímých svobodných volbách, stranictví nestačí. Nositelem klíčových myšlenek a řešení je talentovaný jedinec. Nebudeme diktovat, kdo co má dělat, budeme vytvářet vhodný prostor, metodiku pro nová tvůrčí řešení a pro účast občanů na přímém řízení.
  12.  

    Po tomto bodu bych musel položit tvůrcům otázku, zda jsou příznivci parlamentní demokracie. Pouze z dikce (neboť obsah je nejasný) spekuluji, že nikoli. Částečně bod 6 opakuje to, co je již dávno možné: "...aby se politikem jakékoli úrovně mohl stát každý řádný občan v přímých svobodných volbách...". Snad bych ještě dodal: "...ve svobodných, přímých, rovných, tajných a všeobecných volbách...". Poznámka "...stranictví nestačí." je zřejmý logický nonsens, neboť vyjadřuje fakt, že aby se mohl člověk stát politikem, musí být nejprve straníkem, ale to nestačí - musí ještě být něco navíc (není řečeno co). Je to zkrátka v rozporu s první částí věty - to autor jistě nechtěl. Druhou větu bych si dovolil označit jako prázdné klišé. Poslední věta bodu 6 je zajímavá. Že tvůrci nechtějí nikomu nic diktovat je pěkné. Zejména mně však evokuje otázku, zda se tvůrci chtějí zabývat politikou a nebo něčím, co by umožnilo lépe dělat politiku. To jsou totiž věci různé povahy, které jsou k sobě v symbolickém vztahu "činnost" - "metačinnost" (tedy přemítání, přemýšlení, případně věda o činnosti nikoli činnost sama). I vzhledem k bodu 3 se obávám, že jim jde spíše o to druhé. Pak však nevím, proč píší text s názvem "Volební program".

     

  13. Je třeba dát všem lidem možnost pracovat. Smysluplná užitečná práce vede k vnitřní spokojenosti a radosti ze života. Pro začátek vytvoříme tisíce nových i provizorních pracovních příležitostí v oblasti obnovy životního prostředí, zvýšení bezpečnosti občanů, zlepšení čistoty i pořádku a další společnosti prospěšné práce. Zdroje na mzdy získáme z reorganizace a racionalizace stávajícího (administrativně přebujelého) mnohde nedobrého hospodaření. Finanční ohodnocení musí být výrazně vyšší než při pasivním pobírání sociálních dávek. Nelze již dále opomíjet oblast zemědělství, neboť půda nás živí.
  14.  

    Hospodářsky velmi naivní (aby nedošlo k mýlce - sociální destruktivnost nezaměstnanosti je mi známa). Ale abych byl spravedlivý - toto je konečně skutečné politické téma. K bodu 7 bych se musel tvůrců dotázat, zda jsou přesvědčeni o existenci práva na práci. Hovoří-li o "všech lidech", obávám se, že ano (pokud ne, omlouvám se, ale pak vůbec bodu 7 nerozumím). Chtějí tedy přisoudit lidem tzv. sociální práva (jako další příklad lze uvést právo na bydlení), což považuji za nepřijatelné, neboť tato "práva" společnost poskytuje lidem, kteří jí přispívají málo nebo vůbec jen proto, aby udržela sociální smír, nebo aby ukojila svoji potřebu altruismu (nehovořím samozřejmě o těch lidech, kteří se ve složité životní situaci ocitli nikoli vlastní vinou - např. lidé fyzicky handicapovaní). Typické pro tato "práva" je to, že jsou "pozitivní" - tzn. pro jejich uplatnění se po společnosti (po státu) vyžaduje, aby konal, aby je zařídil (dal lidem práci, byty...). Tento postup vždy znamená zvyšování daňové zátěže obyvatelstva a tedy druhotné umenšení skutečné svobody. Tato "práva" stojí v protikladu k právům přirozeným, ke skutečným svobodám (tisku, shromažďování,...). Tyto svobody jsou vymezeny "negativně" - tzn. pro jejich uplatnění se po společnosti (po státu) vyžaduje, aby nekonala (nezavírala lidi za názor, nezaváděla cenzuru,...). Souhlasím s vyjádřenou myšlenkou, že "...ohodnocení musí být výrazně vyšší než při pasivním pobírání sociálních dávek." Osobně bych však tuto tezi zařadil do jiného kontextu...V samém závěru bodu 7 mne pak fascinuje zemědělství odbyté jednou větou, která říká, že zemědělství nelze dále odbývat, místo aby řekla něco k věci - k zemědělství. Další příklad oné "metačinnosti", kterou jsem zmínil v poznámce k předchozímu bodu.

     

  15. Problémy dneška se nedají řešit samostatně, odtrženě od souvislostí. Proto budeme usilovat o intenzívní spolupráci mezi lidmi, státy a národy. Jsme pro princip rovných a spravedlivých příležitostí pro každého a svobodu myšlení i konání - limitem je narušení práv druhého.
  16.  

    Jak budeme spolupracovat se státy, v nichž jsou národy pod knutou různých diktatur? Je třeba si uvědomit, že např. v rámci Valného shromáždění OSN hlasuje velmi často výrazná menšina demokraticky zvolených reprezentací proti většině v různé míře nedemokratických režimů, které v posledku rozhodují o tom, co mají daňoví poplatníci demokratických zemí zaplatit... O spolupráci mezi sebou musí lidé usilovat sami.

     

  17. Budeme usilovat o zdravý životní styl pro nás pro všechny. Naším cílem je celkové zklidnění, méně štvaní, honění a stresu. Pro nabrání nových sil a energie je třeba ozdravit životní prostředí, obnovit možnost rekreačního vyžití a místní lidové kultury přímo v našem bydlišti - domově.
  18.  

    Rád bych o svém životním stylu rozhodoval sám - třeba nemám chuť se zklidnit... Totéž přeji i jiným. Pokud zde tvůrci deklarují představu o svém životě, nerozumím smyslu této deklarace. Aby občané měli možnost kvalitně se rekreovat a třeba provozovat "místní lidovou kulturu", např. hráli ochotnické divadlo a financovali si jej (tak z toho budou mít pravděpodobně největší požitek - budou nezávislí na cizí pomoci), snižme jim daně.

     

  19. Spolu s Vámi začneme vytvářet a realizovat novou vizi života, která by měla smysl a perspektivu.

     

    Nutnost závěrečné proklamace chápu. V souvislosti s výše uvedenými devíti body bych však byl osobně raději, kdyby ti, které tento Program reprezentuje a kteří se k němu hlásí, raději nic v politice nezačínali.

 

Brno, 9.2.2002

 

Jiří Ohnutek

Rosnička ecology - NOVÉ HNUTÍ