PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

15.02.2003

Autor: Svatopluk Kalužík

Ještě prezidentská volba.

7. týden 2003 očima dr. Kalužíka.


Úvodem stručná rekapitulace východisek:

- preferuji dodržení platné Ústavy a tudíž volbu nepřímou

- předpokládám, že budou dva kandidáti na prezidenta - Klaus a Sokol (bez titulů pro stručnost)

- aniž bych naznačoval preference, žádný z obou mne „zásadně nepopuzuje", jinak řečeno, oba kandidáty považuji minimálně za přijatelné

- myslím, že prezident by měl být zvolen v tomto třetím kole volby

- z mnoha důvodů se mi nelíbí „komunistické tanečky" okolo volby

- vnímám, že politické strany rozehrály různé zájmové hry širšího dosahu, než samotná volba

Je z této situace východisko, nebo je tzv. patová situace?

 

Důležitý je „point of view" - „točka zrenia", česky hledisko - úhel pohledu.

Pokud se na problém díváme z hlediska právní vynutitelnosti, pak zvolení je nevynutitelné (nemáme např. institut konklave). Pokud se však na problém díváme z hlediska morální závaznosti, slušnosti poslanců a senátorů včetně plnění jejich pracovních povinností, pak problém řešitelný je a tudíž není důvodu, aby vyřešen nebyl.

I při respektování snahy poslanců za jednotlivé strany prosazovat stranická hlediska, v tomto třetím kole volby prezidenta by měly na pokrytí těchto zájmů postačit volby dvě. Po druhé volbě bude (s velkou pravděpodobností) jeden ze dvou kandidátů úspěšnější, než druhý. Není podstatné, zda toto prvenství bude výrazné či těsné a dokonce není podstatné, zda bude s přispěním KSČM či nikoliv. Ve třetí volbě tohoto kola by měl být zvolen právě ten kandidát, který bude ve druhé volbě úspěšnější. I při možných různých výhradách k některým konkrétním lidem si obecně myslím, že tento přístup je pro většinu poslanců a senátorů možný -jsou jak mentálně, tak morálně schopni takové úvahy - a tudíž by ji měli realizovat.

 

Jaká jsou pozitiva takového přístupu:

- poslanci a senátoři splní svou (morální i pracovní) povinnost

- budeme mít v každém případě přijatelného prezidenta (s velkou pravděpodobností přijatelnějšího, než z potenciální přímé volby)

- ušetříme spoustu času, peněz a podobně

- získáme možnost věnovat se jiným důležitým problémům

- při tomto přístupu neztratí „tvář" žádná parlamentní politická strana

 

A jaká jsou negativa:

- pravděpodobně se oddálí varianta přímé volby prezidenta (z mého hlediska to minimálně „zatím" škoda není)

- novináři ztratí líbivé „téma" (z mého hlediska rovněž žádná škoda)

- pravděpodobně se vyskytnou hlasy, že nemáme nejlepšího prezidenta (takové hlasy se vyskytnou vždy a při každém způsobu volby a dokonce vůči libovolnému zvolenému prezidentovi). Zejména je však možné namítat, zda přímou volbou nejlepšího prezidenta získáme, zvolíme.

- rovněž pravděpodobně zazní názor o velkých škodách, vzniklých takovou volbou a volbou jednoho z uvedených kandidátů. Pominu-li aspekt, že to budou spekulace, lze obdobně spekulovat o škodách, vzniklých nevolbou nebo riziku volby zatím neznámého kandidáta.

- bezpochyby zazní názor o ztrátách (např. pozic) té či oné strany. Ano, avšak taková situace nastane tak jako tak, minimálně za cca jeden rok, až bude prezident zvolen. Naopak, seriozním přístupem všech politických stran, předem deklarovaným, se tyto ztráty minimalizují

- jsou možná další negativa, přiznávám se však, že mne ani moc žádná další nenapadají, navíc si myslím, že pravděpodobně mají zhruba stejnou váhu, jako již uvedená .

 

Přímo již slyším i hlasy říkající, že takovýmto postupem ztratíme všichni, že je to „kupčení" nebo něco podobného. Myslím ale, že je to právě opak nějakého kupčení a že je morální a seriozní podporovat názor, že je to správné. Otázkou je, kolik je takových, kteří mají obdobný názor a i v případě většiny záleží na tom, aby to nebyla „mlčící většina", aby se takový názor stal „morálně závazným". Ale problém prosazování názorů „mlčící většiny" je již jiné téma.

 

Svatopluk Kalužík

předseda Městského sdružení Konzervativní strany Brno

www.skos.cz