Autor: Jan Kubalčík

Jedna velká nespravedlnost - připomenutí

K protiprávnímu zadržování Státního občanství ČR krajanům v USA

---

Následující řádky nejsou žádnou novinkou. Ono se to ví. Ví to spousta lidí. A o to je to možná horší. Asi jsme otupěli...

V letech 1928-29 uzavřely USA s tehdy svobodným Československem vzájemnou dohodu o exklusivitě občanství. Takové dohody měly USA od předminulého století s desítkami evropských států, vzniklo to původně kvůli Němcům, kteří houfně odcházeli v devatenáctém století do USA a německý kaiser se potom rozpomněl a chtěl, aby šli sloužit do německé armády. Z toho důvodu se tehdy rada státu dohodla, že jestliže někdo emigruje do USA a dobrovolně se stane občanem, zároveň ztratí své původní občanství a naopak. Tato dohoda, opět kvůli vojenské povinnosti, se v USA neuplatňovala byly-li USA ve stavu válečném (proč, to nevím). A dne 7. května 1957 (v den, kdy USA konečně podepsaly skončení válečného stavu s Japonskem) vstoupila tato dohoda opět v platnost.

Následek: všichni Čechoslováci, kteří nabyli americké občanství do tohoto data, svoje původní československé nikdy neztratili. Ti si mohli a měli čas i možnost vyřídit své restituce, vždy mohli a mohou na půdě ČR volit v českých volbách. Čechoslováci, kteří v USA nabyli občanství po 7. květnu 1957, měli díky dohodě z roku 1957, kterou komunisté čiperně oprášili, utrum. Ti, tvrdí Praha, získáním občanství amerického "automaticky" své české (československé, rodné) občanství "pozbyli". Tím byli samozřejmě vyloučeni ze všech práv doma, jejich restituce se nekonaly a "přirozeně" dodnes nekonají, protože nejsou, řečí zákonů pana Rychetského, "oprávněnými osobami".

V prosinci 1992 vydala česká ambasáda ve Washingtonu prohlášení, ve kterém vyzývala všechny Čechy a "krajany", aby si obnovili své české občanství. Výslovně se ale v prohlášení pravilo, že Češi, kteří nabyli v USA americké občanství po roce 1957, jsou z této nabídky "vyloučeni". Toto prohlášení bylo zveřejněno v exilovém tisku. Samozřejmě, že Čechoslováci (zanedbatelné množství uprchlíků 1952 - 1967 - na hranicích se střílelo a útěků ze zájezdů za hranice bylo poskrovnu - celý exil 1968, a všichni, kdo nabyli US občanství od té doby) se okamžitě stali co do občanství, restitucí a volebního práva dodnes hanebně diskriminovanou menšinou.

Americký Helsinský výbor, Rada Evropy atd. vydávaly téměř každý rok výzvy českým vládám, aby napravily tuto situaci. Praha nic. V USA byla založena Mezinárodní asociace Čechů pro dvojí občanství, restituce, a volební právo pro všechny, nejen pro "některé". Tomu předcházely výzvy, v roce 1992, všech českých spolků po celém světě, tisíce jednotlivých Čechoslováků po celém světě, výzvy Havlovi, etc. Mylně se domnívali, že když řekl "Budu prezidentem všech", měl na mysli i je.

Čechoslováci v USA žádali, Češi se vymlouvali na Ameriku, že prý, na základě Smlouvy z roku 1928, "není možné", aby "američané" měli dvojí občanství." Na protesty americkému State Departmentu, State Department smlouvu z roku 1928 (o které napsal dnešní vicepresident Al Gore, že je v USA protiústavní, a že ji USA od let padesátých neuplatňuje - dopis datován jaro 1994) 19. září 1996 zrušil. ČR se mohla přidat a přestat ji používat. Ne. Ještě v srpnu 1997 napsal český konzul ČR, že je třeba "trpělivosti", že prý "už se na tom pracuje" Lhali. Čekali celý rok, až do srpna 1997 (na to, dle smlouvy, měli právo) a potom prohlásili, že "zrušení smlouvy" nebude z české strany pokládáno za retroaktivní, takže na situaci českých Američanů se nic nemění... Pro Boha proč?

Ne dost na tom. Situaci mohl vyřešit nový zákon o občanství. Je to však paskvil, který byl přijat sněmovnou a vstoupil v platnost v záři 1999 (nakonec - proč by právě tento zákon měl být v pořádku?). České občanství je možno "udělit" lidem z výše popsané skupiny, jestliže podepíší tzv. čestné prohlášení, že v den svého nabytí amerického občanství, své původní české (československé) "automaticky pozbyli". Tímto se občanství "uděluje" za zásluhy jako řád zlatého rouna a ovšem jen některým. Těm co podepíší. O hrdé občany zájem nemáme. K této proceduře existuje osm (!) různých formulářů. Je na tom kterém úředníkovi, který "formulář" pro žadatele vybere. V záležitosti udělení českého občanství figurují věci jako kdy jak proč a zač a vůbec "žadatel" svou zemi opustil. Podepíše-li kandidát na "udělení" svého rodného občanství výše zmíněné "čestné prohlášení", vzniká mu tzv. "občanství s pomlčkou". To, že byl Čechem a českým občanem mezi dnem nabytí občanství amerického a dnem, kdy mu dnes ministr Gross občanství "udělí", neplatí. Tudíž jeho žádosti o restituce podané v době, kdy dle pana Rychetského "českým občanem nebyl", neplatí, jsou bezpředmětné, neboť nebyl dle našich právně kontinuálních zákonů onou "oprávněnou osobou". Co jiného lze už nazvat diskriminací?

V USA ještě žije (dožívá) pár Čechoslováků, kteří raději zemřou bez cáru papíru (který by jim přiznával něco, na co mají automatické právo a o co v podstatě nikdy nepřišli), než by podepsali lež. Lež, že přestali být Čechy. Tím, čím se narodili. To v USA na svých lidech nevyžaduje ani Mexiko, ani Irsko, ani Maďarsko, ani Polsko...

 

10.10.2000

 

Jan Kubalčík

místopředseda Strany konzervativní smlouvy

---