PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany

15.07.2012

Autor: Jaroslav Cabal

Jaké budou burčákovky v roce 2012?

Tradiční akce v Hustopečích ohrožena


Byl rok 1990. Po dlouhých letech nesvobody konečně mohly i v Hustopečích svobodně vznikat spontánní kulturní a společenské akce aktivních lidí, bez kurately a zadávacích šablon komunistických úřadů. V tom ještě bouřlivém porevolučním čase nepřehlédnutelná hustopečská osobnost, herec a režisér, Jiří Merlíček přišel s nápadem pořádat pravidelná roční setkávání amatérských divadelníků. Ta trvala jen několik let, a tehdy vlastně skončila na místním diváckém nezájmu.

Tento ocenění hodný pán, spolu s paní Jarmilou Milotovou, přišli s novým nápadem. Navrhli obnovit tradice významných trhů, které bývaly dříve pořádány na největším náměstí naší obce. Navrhli, aby obnovené jarmarky byly spojeny také s presentací vinohradnické i vinařské tématiky a doplněny bohatým kulturním programem. Tak takto se tedy zrodily „Burčákové slavnosti", v rámci kterých si často honí „zásluhy za podporu eráru" i místní potentáti, kteří pro jejich realizaci dělali na úkor svého volného času, či peněženky, jen velmi málo, nebo nic.

Nově založená tradice se vydala (s podporou městské pokladny) správným směrem a v daném čase přirozeně mobilisovala nejen naše občany. Převážně dobrovolní organizátoři a vystupující strhávali svým příkladem další herce, vinaře, obchodníky i návštěvníky tak rychle, že po několika letech se tato oslava stala masovou a známou v celé České republice. Byl založen recesistický spolek pod názvem Vinařská unie zastřešující účinkující dobrovolníky. Ve sklepích se chystal burčák do nejlepší kondice, zatím co dámy doma pilně šily z vlastních prostředků a invence hezké kostýmy. Pestrobarevný průvod jejich nositelů, netrpělivě očekávaný tisícovkami přihlížejících, tak každoročně nabýval na početnosti. Jen okrajově byli k několikadennímu reji najímáni také profesionálové zábavy, například šermíři a muzikanti.

Zejména zásluhou těchto místních obětavců k dobrovolným činnostem, ale i příznivě nakloněným zastupitelům na radnici, mohou návštěvníci našeho města nebo jeho obyvatelé vybírat ze široké nabídky zábavy i výstav.

Letos však došlo z iniciativy nynějšího vedení radnice k nebývalému otřesu. Personální změny necitlivě aplikované radou města a nově zřízeným „manažerem" (je odjinud, a je mj. členem ODS) na základě jakéhosi předraženého auditu zplozeného společností, která nezná místní specifika, doslova rozmetaly léta budovaný dobře spolupracující organizační tým. To by samo o sobě nestačilo k radikálnímu kroku, který rázně učinila Vinařská unie. Ta odůvodňuje pozastavení své činnosti (tedy neúčast na letošních slavnostech) jiným rozhodnutím rady města, které významně zvyšuje vstupné s cílem ušetřit náklady. Radní tak chtějí snižovat výdaje na nesprávném místě, tedy na úkor návštěvníků. Ti vlastně nejen uhradí i tak nemalé vstupné, ale také umožňují stánkařům zaplatit nájemné za prodejní místa a přinesou jim alespoň malý zdanitelný zisk. A tak na první pohled přínosné šetření prostředků města může přinést z důvodu nižší návštěvnosti spíše ztráty. Navíc může být zničena spontánní iniciativa desítek lidí, kteří bez nároku na odměnu účinkovali na „Burčákovkách" v mnoha minulých letech. Dobrovolníky v jejich počtu, i v srdci, které do toho divadla dávali, nelze plně nahradit. Zmírnit dopady jejich neúčasti může „radnice" jen angažováním placených producentů „zábavy" (tedy opět za zvýšených nákladů).

A tak na obou stranách „zaharašily zbraně" a silné přestřelky pronikly i do tisku. Jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas zrušit bojovné pozice a jednat.

Ze strany radnice bych očekával přehodnocení přístupu k organizaci největší společenské akce ve městě s tím, že udrží vstupné ve výši z posledních let, upřednostní aktivity místních a v programu sníží účast profesionálních skupin. Podpoří tak místní v jejich nezištných aktivitách (což je navýsost správné) a zpestří program do té míry, že bude srovnatelný s minulými ročníky. Od radnice bych také očekával pochopení v tom, že jednou zrazená dobrovolná iniciativa se znovu buduje jen ztěží, a to zejména v dnešní době, a že jednou zklamaný divák se jen málo kdy vrací na podobnou akci.

Od členů Vinařské unie bych zase očekával velkorysost, která těmto obětavcům dovolí přehlédnout dosavadní střety s vedením obce. Věřím tedy, že přes všechny vzniklé animosity nebudou slavnost bojkotovat a jako každoročně velikou (ne-li rozhodující) měrou přispějí k jejímu úspěchu.