PODPORUJEME

Národní pochod pro život 2020


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

24.06.1999

Autor: Jan Kubalčík

I ten konzervatizmus, ta reakcionářská ideologie!

Obhajuje konzervativec status quo ať je jakýkoli? Dá se konzervatizmus ztotožnit se zpátečnictvím?


Ve společnosti, která je dlouhodobě svobodná a její vývoj nebyl narušen, má konzervativec relativně snadnou pozici. Jak praví Roger Scruton v knize "Smysl konzervatizmu" (parafrázuji), konzervativec hovoří vždy o něčem, co skutečně existovalo či existuje - např. ve smyslu "kdyby dnes bylo alespoň tak dobře, jak bylo dobře včera". V historii se obrací zejména k pozitivním věcem a snaží se z nich dovodit, jak napomoci dnešnímu úspěchu. (Na rozdíl od socialisty a liberála, kteří - byť každý z jiného úhlu - vyhledávají v historii zejména neúspěchy a snaží se dovodit, jak zařídit zářný zítřek, který však nelze uchopit jinak, než jako fatu morgánu budoucnosti.) Co však s konzervatizmem ve společnosti, která je zmrzačelá dlouhotrvající totalitní diktaturou? Tedy jinými slovy, jaké parametry musí mít status quo, aby byl hoden konzervativní obhajoby?

V první řadě je třeba se zabývat otázkou legitimity stávající moci. Konzervativec nikdy neobhajuje moc nezákonnou - nelegitimní. Z tohoto úhlu pohledu byla např. činnost bratří Mašínů navýsost konzervativní. Dále je třeba posuzovat hodnoty, které současný stav odráží. Aby bylo možno cokoli posuzovat, je třeba mít k disposici vhodné měřítko. To - jak známo - nemůže být relativní nýbrž pro dané místo absolutní (jako je např. bod varu vody při různém tlaku - různé nadmořské výšce). Jelikož konzervatizmus je lokálně orientovaný, toto měřítko tedy nebude všude na světě stejné. My se však naštěstí nacházíme na zcela konkrétním místě, shodou okolností v Evropě, jejíž historie a tradice nám jedno vhodné měřítko přímo nabízí. Bez ohledu na teismus či ateismus každého jednoho je oním měřítkem Desatero (které je v tu větší, tu menší míře i základem práva - nepokradeš, nezabiješ,...). Dále jsou zde hodnoty jako je např. "čest" nebo "spravedlnost", které se sice obtížně definují, ale za prázdné je rozhodně označit nelze. V opačném případě bychom například mohli zrušit pohádky s jejich pedagogickým posláním v rozvoji právě těchto hodnot.

Společnost v ČR rozhodně není ideální a samozřejmě ideální ani nikdy nebude - to konec konců patrně platí pro lidstvo jako celek (myslím, že tím není řečena žádná novinka). Posledních přibližně 10 let máme však dozajista legitimní moc - kdyby se někdo choval stejně dnes jako bratři Mašínové před půlstoletím, dovolil bych si jej označit za vraha. Jistě by se za toto poslední období našlo dalších pár věcí (a ne nepodstatných), které stojí zato hájit. Celkově se ale současný stav v ČR obhajuje více než obtížně. Je však proto nesmyslné být konzervativcem? Myslím že nikoli. Konzervatizmus totiž dává jasnou konkrétní odpověď na otázku, co s nevyhovujícím stavem dělat. Tato odpověď není a ze své podstaty nemůže být líbivá a na první pohled je to recept veskrze "primitivní". Jde o návrat (jak jinak - je přeci řeč o konzervatizmu) k odpovědnosti, o přiblížení práva obecně přijímané spravedlnosti (kterou snad nejlépe popsal Dostojevskij). Příkladně jde o uvědomění si faktu, že politik některé věci nemůže udělat ne proto, že je zákon nedovoluje, ale prostě proto,že se nedělají (že je to nečestné a nesportovní a Mirek Dušín by to nikdy neudělal - v tomto smyslu je mi například jedno, jak dopadnul právní spor pánů Macka a Zemana).

Sečteno a podtrženo, tento text neměl navodit zdání, že všichni výjma konzervativců jsou neslušní a nemravní. Snahou o pojmenování hodnot, které platily, platí a co bude Evropa Evropou platit budou, měly předchozí řádky za cíl ukázat, že i přes nevyhovující aktuální stav se má konzervativec vždy na co odvolat, od čeho se odrazit, od čeho odvodit konkrétní politickéřešení. Jeho občanská i politická existence má smysl.

 

Brno 24.6.1999

 

Jan Kubalčík

předseda Městského společenství SKS Brno