PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany

02.05.2014

Autor: Vojtěch J. Trmal

Cena za propagaci komunismu – VI. ročník

„Nominujme kupředu, zpátky ni krok!“


Jsou ceny, které mají svou dlouholetou tradici a jejich vítězové je dojatě přebírají ve světlech kamer a ve slavnostním lesku luxusních sálů. Ať už jde o ceremoniál předávání filmových Oscarů, hudebních cen Grammy nebo některé z Nobelových cen v celé řadě oborů lidské činnosti, ve které se podle poslední vůle slavného vynálezce každoročně udělují. Na druhou stranu existují však také ceny, jejichž udělení není pro laureáta zrovna dobrou vizitkou. Tradici jedné takové ceny se pokusilo založit Městské sdružení Konzervativní strany Brno, jež od roku 2009 uděluje Cenu za propagaci komunismu (dále jen Cena). I když z ní její dosavadní nositelé nemají radost a jak už to tak u anticen bývá, nezřídka si ji odmítají převzít, není cílem Ceny nějaké prvoplánové zesměšnění nositele, ale snaha upozorňovat, že i čtvrt století po Sametové revoluci jsou u nás prvky komunismu, bohužel, stále živé, připomínat, co byl totalitní režim zač, a varovat, aby ho naše společnost nenechala znovu zesílit do podoby normalizační zrůdnosti.

Vrátím se teď ještě na skok k filmovým cenám. V předvečer udílení Oscarů se už od roku 1981 předávají ceny za nejhorší filmové počiny roku, Zlaté maliny. Na jejich první ročník dorazily jen tři tucty lidí, zájem však postupně rostl a čtvrtého ročníku už si všimla i CNN a další kabelové televize. Naše Cena má před sebou ročník šestý a my doufáme, že se jí také už brzy dostane ohlasu v médiích.

A kdo že to získal Cenu v předchozích pěti letech? Dovolím si krátkou rekapitulaci. Impulsem ke vzniku Ceny byla aféra kolem rozhodnutí Rady města Brna navrátit srp a kladivo (symboly zločinného režimu podle nás rovnocenné s hákovým křížem nacistické Třetí říše) na pomník rudoarmějců v městské části Královo Pole. Laureátem prvního ročníku se tak stal šéf Rady města Brna, primátor Roman Onderka (ČSSD). V druhém ročníku si Cenu zasloužil tehdejší ministr vnitra Martin Pecina za to, že pod jeho vedením ministerstvo zablokovalo podnět příslušné komise Senátu PČR, aby vláda podala soudu návrh na pozastavení činnosti KSČM. Ve třetím ročníku vzešel ze souboje nominovaných tehdejší generální ředitel České televize Jiří Janeček z titulu své odpovědnosti za (cituji) „celou řadou hrubých zákroků omezujících svobodu slova, nekonečným nekomentovaným promítáním komunistických sraček, ale i celkově za celoživotní úsilí (projevující se mimo jiné i dosazením nomenklaturních kádrových rezerv na zásadní místa)". Ve čtvrtém ročníku byl laureátem jmenován semilský starosta a poslanec TOP09 Jan Farský za rozhodnutí ponechat v Semilech mozaiku se srpem a kladivem a také za požadavek, aby se její údržba platila z rozpočtu města. A konečně pátým nositelem se loni stal tehdejší senátor Tomio Okamura za pomýlený blogový článek „Zase tu běhá strašák komunismu" obhajující ideje komunismu a proklamující jejich neškodnost.

Žádný z laureátů neodešel s prázdnou. Kromě barevně vyvedeného diplomu dostává vítěz každý rok i hodnotnou věcnou cenu (v prvním ročníku to byla intarzie V. I. Lenina, v ročnících dalších pak knižní publikace - namátkou jmenujme například Úvod do studia vědeckého komunismu z pera Jaroslava Šabaty, Dějiny Všesvazové komunistické strany (bolševiků) nebo Engelsův Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu).

Nejlepší by bylo, kdybychom letos Cenu s klidným svědomím neměli komu udělit, ale to je v našich podmínkách zatím, bohužel, jen zbožným přáním. Už teď se vynořila úvodní čtveřice nominantů:

Michal Uhl, syn někdejšího disidenta Petra Uhla, ještě ani ne třicetiletý sociolog a člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (tedy orgánu, který loni rozpoutal aféru odvoláním tehdejšího ředitele ÚSTR Daniela Hermana), se právě v době bouřlivého rozhodování o tom, zda ředitele odvolat či nikoli, nechal v jednom rozhovoru slyšet pod zástěrkou svobodné akademické diskuse, že „...totalita tady byla od nějakého roku 1948 do nějakého roku 1953 nebo 1956, a pak [komunistické zřízení] parametry totality nenaplňovalo. ... Nesouhlasím s Hermanovým pojetím doby komunismu, že byla celá éra totalitní a zločinná. ... Ten, kdo nazývá třeba šedesátá léta totalitou, je pro mě ideolog."

Laureát Tomio Okamura (Úsvit) nepolevuje a opět útočí, byť tentokrát je to o poznání slabší kalibr než ten, kterým si vybojoval Cenu loni. Nebije se už za komunismus obecně, ale obhajuje ruskou invazi na Krym. Je asi na místě poznamenat, že z našeho pohledu to, co Putin provádí, začíná nepokrytě zavánět snahou o postupnou obnovu rozlohy Sovětského svazu se všemi jeho původními satelity. Tak aby pan poslanec nebyl jednou rozčarován, že se ruská agrese nenasytila jen Krymem...

A když už jsme nakousli tu ruskou rozpínavost, máme tu jednu navýsost drzou připomínku „bratrské pomoci", která ukončila pro mnohé nadějné Pražské jaro: Senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši) a někdejší poradce Miloše Zemana Zdeněk Zbytek se na Cenu nominovali svou soukromou iniciativou, díky které byl letos 15. února v Praze na Olšanských hřbitovech odhalen pomník sovětským okupantům z roku 1968. Stojí na něm nápis v azbuce „Na věčnou slávu a památku padlým vojínům internacionalistům a mírotvorcům". Ostatně, záliba pana Zbytka v tancích je obecně známa - tak proč by se mu příčily ty s bílým pruhem...

Jak vidíte, je jisté, že i letos se, bohužel, najdou ti, kdo si svým jednáním a vystupováním „čestné uznání" za propagaci komunismu zaslouží. Vítěz by však měl vzejít z co nejširšího počtu nominovaných. Stejně jako v minulých ročnících tedy prosíme vás, čtenáře našich článků, příznivce a přátele Konzervativní strany, abyste nám zasílali tipy v podobě jména a důvodu pro nominaci na adresu msbrno@konzervativnistrana.cz, a to do 1. června včetně. Nominovaní musejí opět splňovat tytéž dvě podmínky: svého „záslužného" propagandistického činu by se měl kandidát dopustit v uplynulém období (od jara 2013 do jara 2014) a vyloučen je každý současný člen jakékoli komunistické strany (ti mají propagaci komunismu takříkajíc „v popisu práce" a tudíž disponují neférovou konkurenční výhodou).

Vojtěch J. Trmal

www.konzervativnistrana.cz

 

(Text napsán a publikován z pověření komise Konzervativní strany rozhodující o udělení Ceny.)