PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany

29.07.2010

Autor: Martin Rejman

Ad LN 28.7.: Otázky nad Milanem Paumerem

Reakce na text Petra Zídka v LN. Text byl publikován v LN, v rubrice Polemika, 30.7.2010.


Redaktor LN Petr Zídek si stýská, že nekrolog u nás nebývá příležitostí ke kritické reflexi, a tak se to snaží "napravit" ve svých Otázkách nad Milanem Paumerem nejprve kritikou těch, kdo veřejně vyjadřují svůj obdiv k členům odbojové skupiny bratří Mašínů, pak zpochybňováním jejich činů, a nakonec konstatováním, že "té hrůzné diktatuře  nejen masy lidí sloužily, ale že se těšila široké podpoře veřejnosti". Nebudu se pouštět do obrany Adama Drdy, Martina Vadase a Jaroslava Formánka, jejichž články si bere Petr Zídek za důkaz nekritického obdivu; pánové to nemají zapotřebí, jejich názory i činy nepotřebují obhájce. Ale tvrzení, že jediným odbojovým činem Mašínů bylo prokazatelně jen sežehnutí sedmnácti stohů slámy a měli bychom se tedy ptát, zda to stálo za všechny ty mrtvé, stejně jako zpochybňování smyslu atentátu na Heydricha, je zpozdilé. Skupina bří Mašínů si před tím, než se prostřílela na západ, musela opatřit zbraně a potřebné prostředky. Jejích pět členů vědělo, že budou vystaveni ohromné přesile dobře vyzbrojených policistů a pohraničníků.

Mašínovci nešli na Západ za sladkým životem, ale s cílem vstoupit do americké armády a v jejích řadách bojovat za svobodné Československo, proti komunismu.

Byli a jsou to hrdinové, jakých naše země nemá mnoho, ale není pravda, že by zbytek společnosti byl redukován na zbabělce, jak píše Zídek (kdo jej tak redukuje?). Je pravda, že komunistická diktatura se těšila podpoře části veřejnosti, a komunistická propaganda dělala vše pro to, a také se jí to zprvu dařilo, aby se ta podpora zdála širokou. Ale i v té době mnoho občanů aktivně sabotovalo "socialistickou výstavbu" a každý zapálený stoh, poškozený stroj, stržený plakát atd. režim poškozoval. I drobné činy proti tyranii mají svůj smysl a morální opodstatnění, stejně jako smrt těch, kdo stáli Mašínovcům v cestě: byli to ozbrojení služebníci komunistické moci, a bylo to  "kdo z koho".

Milan Paumer si zaslouží naši úctu, protože se spolu se svými druhy postavil v padesátých letech se zbraní v ruce zločinnému režimu. Po návratu do vlasti napsal na přihlášce do Konzervativní strany, co je jeho zájmem: odboj proti komunismu a nastolení demokracie. Naštěstí k tomu již nepotřeboval zbraň: proti přetrvávajícímu komunistickému zlu bojoval, což mu přiznává i Petr Zídek, besedami ve školách, mezi skauty i mezi obyčejnými lidmi v hospodách a jinde.

Milan nebude mít státní pohřeb, ale rozloučí se s ním stovky přátel, jimž byl a bude vzorem. A že si zaslouží, stejně jako jeho druhové, ještě žijící bratrí Mašínové a komunisty popravení Zbyněk Janata a Václav Švéda, státní vyznamenání, je nepopiratelné, stejně jako je hanebné, že se tak ještě nestalo.

Martin Rejman,

kancléř Konzervativní strany